16.jún 2021

     MENU

Úvod
YouTube
Facebook
Podcast
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     NA ZAMYSLENIE

    Samozrejme, že Boh rešpektuje slobodu človeka a môžu sa nájsť takí ľudia, ktorí nebudú chcieť obrátiť svoje oči k Pánovmu svetlu. Ale milosť, ktorú Ježiš Kristus túži rozliať po zemi, je omnoho mocnejšia, omnoho hojnejšia a omnoho štedrejšia. Poslúži si – teraz ako predtým – spoluprácou apoštolov, ktorých si sám vybral, aby niesli jeho svetlo do všetkých kútov sveta.

~A. del Portillo ~

27.01.2010 -
čítanosť1476 reakcie0
(Share 296 0)


Téma: Jn 20, 19-31

Príhovor

Autor: -ls-

      Čtyřicetidenní po Zmrtvýchvstání se také nazývá kvadragesimou radosti. Dnes si všimněme, co naši radost brzdí, abychom to znali a mohli se tomu bránit.
      Kristus nás chce naučit, jak bude mezi námi dál, stále, jak se bude zjevovat, abychom ho poznali a radovali se. Už od současníků víme, že není lehké jej poznat:
      30 let žil a pracoval doma, modlil se, pomáhal, - a nepoznali ani příbuzní, že je Mesiáš.
      Potom šel kázat: tři roky není málo na poznání a nepoznali jej, nevěděli, kdo je.
      Po zmrtvýchvstání se zjevuje těm, co jej měli nejraději, co ho milovali - Magdaléně, učedníkům - a nepoznali jej.
      Čím to je, že je to tak obtížné? - My si totiž děláme o Bohu předčasně hotové představy. A on je jinačí; větší než lidské srdce, než lidská představivost.
      Kdyby našim představám odpovídal, kdybychom jej snadno poznali, nebyl by to Bůh, ale náš vynález, výmysl.
      Podívejte se aspoň na několik takových předčasných představ lidských.
      Možná, že i vám se už někdy zdálo, že se to vykoupení docela nepovedlo. Podle mne, měl Pán Ježíš odstranit, načisto znemožnit hřích a zlo. Jenže on nechal na lidech zdali zhřeší, ale hřích odpustil. - Lidé hřeší - Bůh odpouští; Bůh je veliký - lidé malí. Mohou růst.
      Nebo: tu neděli ráno nehledali Ježíše živého, - hledali jeho tělo. Proto byli zděšeni, že je někdo ukradl. Byli by jej balzamovali, voněli, dávali kytičky, věnce, putovali ke hrobu - postavili mu pomník.
      Ročně putují statisíce poutníků do Jeruzaléma, půl miliónu do Říma k hrobu svatého Petra. S hroby si jaksi rady víme. Ale Ježíš k nám přichází živý. S Ježíšem živým mezi námi si moc dobře rady nevíme. Lidské zklamání nad jeho nanebevstoupením dosud doznívá: O kolik teplých místeček víc by mohlo být zde na zemi, kdyby Pán tak zbytečně nepospíchal do nebe, kdyby jeho království bylo víc z tohoto světa. Kolik radovských, ředitelských, prelátských, ministerských, kanovnických a jakých ještě titulů mohlo být víc k disposici.
      Ale Ježíš k nám přichází živý. Chce kralovat v lidských srdcích. Nevadí, že nemůžeme putovat k jeho hrobu do Jeruzaléma, k hrobu Petrovu do Říma. Stačí vykročit s láskou zde v kostele k oltáři. Vyjít vstříc Ježíši svátostnému. Následovat hlas jeho evangelia.
      Tak maličko stačí! Povstat při svatém přijímání ze svého místa, udělat pár kroků k oltáři - a setkáš se s živým Kristem.
      Děláš to maličko? Uděláš to dnes? Vykročíš s láskou vstříc živému Pánu? Bratří, Bůh je ve své lásce veliký! Radujme se z toho!
12.06.2003 | Čítanosť(2417)
Jn 20, 11-18
12.06.2003 | Čítanosť(2406)
Jn 20, 19-31
12.06.2003 | Čítanosť(2283)
Jn 20, 1-10


© 2003 - 2020 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet