13.november 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Všetky vedy a celý pokrok tohto sveta nám síce môžu povedať, z čoho vznikol svet a z čoho pozostáva človek, ale nikdy nebudú schopné dať nám odpoveď na otázky: ,Načo som na tomto svete? Prečo je vo svete utrpenie?’”

~ALBINO LUCIANI~

12.06.2003 - (čítanosť1766 reakcie4)


Lk 21, 1-4

      1 Keď sa rozhliadol videl boháčov ako hádžu svoje dary do chrámovej pokladnice. 2 Videl aj akúsi chudobnú vdovu, ako ta vhodila dve drobné mince, 3 a povedal: „Veru, hovorím vám: Táto chudobná vdova vhodila viac ako všetci ostatní. 4 Lebo títo všetci dávali dary zo svojho nadbytku ale ona pri svojej chudobe dala všetko, čo mala, cele svoje živobytie.“

1-4.      Mk 12, 41-44.
12.06.2003 | Čítanosť(2279)
Lk 21, 5-28
12.06.2003 | Čítanosť(1954)
Lk 21, 29-38


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 21,1-4

      Vhodila viac ako všetci ostatní..., dala všetko, čo mala, celé svoje živobytie. Peniaze nemajú zvrchovanú hodnotu, ale relatívnu; v tomto zmysle tie drobné mince vdovy boli doslovne viac hodné, než tá celá farizejská štedrosť.
      Dala všetko. Nemusela, mohla vhodiť len jednu mincu - a tiež by dostala svoju odmenu. Je chvályhodné vhodiť do pokladničky či do zvončeka časť toho, čo máme; je to gesto rozumného, priemerného človeka. Ale táto žena vhadzuje nie časť, ale všetko, povzniesla sa nad priemernosť - zakúsila niečo absolútne dokonalé: nemohla urobiť viac, než urobila. Človek nemôže byť absolútnym vo svojom bohatstve, lebo vždy môže mať viac; nemôže byť absolútnym vo svojej moci, vo svojej sláve, lebo vždy ich môže rozširovať. Ale môže byť absolútnym vo svojom zriekaní, môže dať všetko; keď sú už obidve dlane prázdne - nemožno ich viac vyprázdniť.
      Ale nejde už o mince, ony sú len symbolom. Človek môže dať všetko nie v materiálnych rozmeroch. Keď obetujeme peniaze, dokonca veľa - dávame niečo „od seba“; keď dávame svoj čas a sily, dávame niečo „zo seba“. Ale to ešte nie je „všetko“. A v podstate človek má len seba. A až keď dáva seba -dáva všetko. A dávať seba - znamená vyjadriť ochotu dať bez výhrady všetko, čo by Boh odo mňa žiadal; zrieknuť sa všetkých pripútaní, dokonca aj svoje vôle, aby som sa celkom podriadil Božej vôli. Prostredníctvom takého dokonalého daru, prostredníctvom úplného darovania Bohu svojej bytosti -vstupujeme do plnosti jeho milostí, jeho bohatstva. Tak teda Boh sa nechce obohacovať naším zriekaním či vzdaním sa všetkého - ale chce naplniť prázdnotu našej chudoby, toho nášho úplného zrieknutia.
      Vdova z evanjelia si zaslúžila obdiv Pána Ježiša, hoci vieme, že jeho nemôže nič prekvapiť... Predsa aj on v obeti na kríži nám dáva všetko. Vieme to obdivovať a vie to vyvolať naše nadšenie?


17.11.2004 - 09:46   JR  
» Re: Lk 21, 01-04

Dvě drobné mince
Těžko se dá odhadnout, jakou to mělo hodnotu ve srovnání s dnešní měnou. Spíš si můžeme všimnout okolnosti, že ty mince byly dvě. Stává se totiž i nám, že když dáváme almužnu, jakoby automaticky vybereme z peněženky nejmenší peníz, který tam je. Ale v zápětí se zastydíme a přidáme ještě jeden. Člověk je totiž od přirozenosti lakomý. Pud sebezáchovy nás vede k tomu, abychom sbírali všecko sami pro sebe. Ale vede nás i druhý instinkt. jsme společenští. Musíme tedy stále ustupovat druhým, s nimi se dělit. Děláme to ovšem skoupě, minimálně. Zásada obchoduje neplatit víc, než je naprosto nutné. Ale objevuje se v nás čas od času. stud za tuto odměřenost. Proč se za to stydíme, když je to přirozené? I ten stud je krásný zjev Ukazuje, že je v nás nějaká podivná síla, která přemáhá přirozený egoismus. Je to hlas druhé, vyšší přirozenosti, síla lásky Je to jakoby druhá mince, která stále přeplácí tu minci první, odlesk Boží velkodušnosti.


17.11.2004 - 09:46   JR  
» Re: Lk 21, 01-04

Chudá vdova vložila více
Když se díváme na kostelní sbírky jenom z praktické stránky, přijdeme k závěru, že mají platit na církev především lidé bohatí. Chudí by měli být osvobozeni od všech povinností tohoto druhu. A přece světci, kteří zakládali nějaké dobré dílo, nebo stavěli svatyni, rádi brali příspěvky právě od chudých. Říká se o jednom z lidových apoštolů v Neapoli, že odepřel vzít sumu peněz od zbohatlíka s poznámkou: „To by mně kostel spadl, kdybych jej za ty peníze postavil.“ Darje totiž symbolem vnitřního posto je. Dar Bohu pak má smysl tehdy vyjadřuje-li duši. Vnějších věcí Bůh nepotřebuje. Duše pak má správný postoj k Bohu, když se modlí. Dáváme-li tedy něco pro Boží službu nebo na jakýkoli jiný účel,je-li to z lásky k Bohu, má to být vždycky úkon modlitby. Inspiruje jej vědomí, že daru potřebujeme nejvíc my sami, že jsme víc přijímající než dávající. To, co dáváme,je jenom jakoby malá splátka velkého dluhu.


17.11.2004 - 09:46   JR  
» Re: Lk 21, 01-04

Viděl, jak bohatí lidé vkládají do pokladnice dary
Sbírky v kostelích, ať už jsou to kostely katolické nebo jiné, mají dvojí stránku. jsou podmíněny sociálním složením naší společnosti, diktuje je praktický život. Ale vyjadřují také osobní postoj k Bohu. Peníze dáváme normálně jenom těm, kteří jsou naši, k nám patří nebo si je chceme získat, aby byli na naší straně. Je to vidět např. na kostelích, které si v Americe postavili vystěhovalci různých národů. Bylo to často s velkými obětmi, ale lidé neměli zavřenou ruku. Hlavní důvod byl: Je to náš kostel! V tomto duchu dávali také velké dary jeruzalémskému chrámu Židé. Byl to jejich chrám, na který byli tolik pyšní. Není v tom ovšem nic zlého. I dnes chválíme ty, kdo si sami postavili a chrání svou svatyni. Ale přesto křesťanství vyžaduje, aby se ten pojem „náš“ rozšiřoval a zduchovňoval. Podle stupně tohoto vývoje se měří i náboženská hodnota darů na svatyni.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet