18.október 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Mária pripravuje cestu na Ježišov veľký návrat do duší.

~GRAZIOSO CERIANI~

12.06.2003 - (čítanosť2316 reakcie4)


Lk 19, 45-48

      45 Keď vošiel do chrámu, začal vyháňať predavačov 46 a povedal im: „Napísané je: „Môj dom bude domom modlitby.“ A vy ste z neho urobili lotrovský pelech.“
      47 A denne učil v chráme. Ale veľkňazi, zákonníci a vodcovia ľudu sa usilovali zabiť ho. 48 Ibaže nevedeli, čo robiť, lebo všetok ľud na ňom visel a počúval ho.

45-48.      Mt 21, 12-13; Mk 11, 15-17; Jn 2, 14-16.
12.06.2003 | Čítanosť(2220)
Lk 19, 1-10
12.06.2003 | Čítanosť(2188)
Lk 19, 11-27
12.06.2003 | Čítanosť(2024)
Lk 19, 28-44


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 19, 45-48

      Neudivuje nás, že Pán Ježiš sa dal uniesť hnevom pre zneváženie chrámu a že vyhnal z neho cudzie elementy. Pripomenul pritom Božie slová, ktoré povedal prorok: Môj dom bude domom modlitby.
      Môj dom, čiže Boží dom - miesto, kde má čo povedať predovšetkým Boh. A tým domom - ako sa to tu neraz zdôrazňuje -je predovšetkým naša duša. V tomto chráme prvý hlas patrí Bohu. A je to hlas nášho svedomia. Svedomie - to je najčestnejšie miesto nášho osobného chrámu, je to najtajnejšie jadro a svätyňa človeka (por. GS 16).
      Keď však Boh chce prehovoriť v tomto našom chráme, v svätyni nášho svedomia - tak hneď nejaký zástup kupcov začne kričať: má Boh právo mi toto prikazovať, a tamto zakazovať? Náruživosti človeka sa určite kupecky pýtajú: aký má Boh záujem na tom, aby mi niečo zabraňoval? Záleží Bohu až tak na tom - a prečo? Nehľadá Boh nejaký zisk na moju škodu? Zhodujú sa jeho túžby a požiadavky s mojimi túžbami a záujmami? Oplatí sa mi dodržiavať toto alebo iné prikázanie? Čo budem mať z toho, že sa vzdám nejakej príjemnosti, alebo vynaložím nejakú námahu? Kto mi vynahradí - a v akej valute - moje námahy, obety a slzy?
      Celý zástup kupcov. Nie Boží dom, ale nejaké „divoké polia“, kde vyčíňajú naše ambície, rozmary, chúťky a výhrady, a vôbec: trhy. Ale kto obchoduje s Bohom - stáva sa modloslužobníkom. Boh, o ktorom diskutujeme, ktorého neprijímame ako celok-klesá do role akejsi pohanskej modly.
      Nechže naša duša nebude pohanským chrámom, ale skutočným Božím domom, kde Boha adorujeme, kde Boha pozorne počúvame, kde Bohu odpovedáme „áno“. Hovor, Pane, tvoj sluha počúva (1 Sam 3,9).


17.11.2004 - 09:45   JR  
» Re: Lk 19, 45-48

Každý den učil v chrámě
Ježíš učil na horách, na jezeře, ale ku konci své činnosti především v jeruzalémském chrámě. I dnes jsou v kostele kázání. Ale i sám chrám má být postaven tak, aby učil to, co věříme, svou konstrukcí. Podle sv. Maxima Vyznavače má být obrazem vykoupeného světa, setkání nebe a země. Oltář je na východní straně, protože ráj byl v zemi východní (srv. Gn 2,8). Loď připomíná Noemovu archu, ve které se zachránili ti, kdo unikli potopě. I středověcí autoři mluvívají o symbolice kostelů. Sloupy jim připomínají apoštoly, čtyři světové strany čtyři evangelisty, pomalované zdi historii světa. Nedivíme se proto, že i my připisujeme bohoslužbám v chrámu zvláštní hodnotu. Chrámy se světí, slaví se svátek jejich posvěcení, jejich patronů. jsou tedy i nejvhodnějším místem k modlitbě.


17.11.2004 - 09:44   JR  
» Re: Lk 19, 45-48

Je dům modlitby
Máme se modlit v kostelích nebo se máme modlit všude? Máme li se modlit všude, proč tedy chodit do kostela? Těmito otázkami se zabývali křesťané od samého počátku. Apoštolové po nanebevstoupení Kristově pokračovali ve zvyku chodit do jeruzalémského chrámu. Když však ten shořel při dobytí města Titem, vzali tuto skutečnost jako znamení, že se mají s Bohem stýkat všude. Tuto myšlenku zdůrazňují první křesťanští autoři často. „Bůh se nestydí za žádné místo,“ píše sv. Jan Zlatoústý, „žádá jenom jedno: horlivou mysl a skromnou duši.“ Ovšem tyto texty nesmíme brát příliš radikálně, protože hned po nich následují povzbuzení opačná. Tak i sv. Jan Zlatoústý jakoby obrátil stránku: „Jistěže je možné se modlit i doma, ale je nemožné se tam modlit tak dobře jako v kostele.“ I Origenes myslí stejně. Křesťan se musí naučit modlit všude, i když dokonalejší místo je chrám. Tam se scházíme ke společné modlitbě s anděly, svatými i samým Pánem.


17.11.2004 - 09:44   JR  
» Re: Lk 19, 45-48

Můj dům...
Těch slov už užil Izaiáš (Iz 56,7) i Jeremiáš (Jer 7,11). Ve všech náboženstvích jsou posvátná místa, kde se božstvo lidem přibližuje, kde se s ním navazuje rozhovor. Bývá to na horách, v posvátných lesích. Starý zákon zakazuje uctívání bohů „na výšinách“. Místo samo nemůže být svaté, to by byla modloslužba. Něco jiného však je, když Bůh sám k lidem sestupuje. Přizpůsobuje se jejich situaci. Zjevuje se tedy na určitém místě. To se stalo na Sinaji (Ex 3). Později měli Židé záruku Boží přítomnosti ve „schránce úmluvy“ (Ex 2Cr27), kterou nesli s sebou na pouti do zaslíbené země. Ta pak byla předzvěstí jeruzalémského chrámu, o kterém bůh prohlásil: „Mé jméno je tam“ (I Král8,29). Jeruzalémská svatyně pak byla předobrazem přítomnosti Boží v Kristu, v jeho lidství a všech míst, kde se s Kristem setkáváme, tedy i chrámů křesťanských.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet