15.október 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Život kresťana síce prebieha v čase, ale už v sebe nesie večnosť. To platí aj pre deň Pána. Ukazuje smerom späť a hovorí: Kristus vstal a v jeho zmŕtvychvstaní sa naplnilo vykúpenie.”

~ROMANO GUARDINI~

12.06.2003 - (čítanosť1860 reakcie5)


Lk 14, 1-6

      1 V istú sobotu vošiel do domu ktoréhosi popredného farizeja stolovať a oni ho pozorovali. 2 A hľa, bol pred ním akýsi človek, ktorý mal vodnatieľku. 3 Tu sa Ježiš obrátil k zákonníkom a farizejom a opýtal sa: „Slobodno v sobotu uzdravovať, či nie?“ 4 Ale oni mlčali. Vzal ho teda, uzdravil ho a prepustil. 5 A tamtým povedal: „Ak niekomu z vás padne do studne syn alebo vôl, nevytiahne ho hneď hoc aj v sobotu?“ 6 A nevedeli mu na to odpovedať.
12.06.2003 | Čítanosť(3114)
Lk 14, 15-24
12.06.2003 | Čítanosť(2371)
Lk 14, 7-14
12.06.2003 | Čítanosť(1999)
Lk 14, 25-35


30.11.2006 - 18:35   a.o.  
» Lk 14,1-6

Když spadne někomu z vás dítě nebo býk do jámy, nevytáhne ho hned v den sobotní?
Zatímco úzkoprsé myšlení farizeů (a možná i mnohých křesťanů v Lukášově obci) svázané přísným výkladem Zákona je ochotno (o šabbatu) zachránit pouze vlastní dítě či vlastního býka, je Boží dobrota ochotna působit spásu všech lidí a projevit lásku k bližnímu i (a právě) o šabbatu, mesiášském dni.


14.12.2005 - 21:08   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 14, 1-6

      O mnohých tragédiách nášho sveta a našej doby sa stále hovorí a píše veľmi často vznešenými slovami, ba dokonca bombastickými; o mnohých tragédiách my sami najlepšie vieme z vlastných zážitkov. Zopakujme však ešte raz to, čo znie ako otrepaná fráza, že najväčšou tragédiou novodobého ľudstva je, že mu chýba srdce (K. Brandys). Stalo sa ľahostajným na tragédie súčasného technokrata. Ale chýbajúce srdce v prostredí ľudí, údajne nábožných -ako vidíme - bolo známe aj v Kristových časoch. A teda stojí pred Pánom Ježišom, v sobotu, ten biedny chorý na vodnatieľku - a Pán Ježiš sa obracia na skupinu nábožných s otázkou: či Slobodno uzdravovať v deň sviatočného odpočinku? A tí nábožní zákonodarcovia nenachádzajú odpoveď, hoci Pán Ježiš používa celkom silný argument.
      Či aj pre nás v niektorých prípadoch nie je dôležitejší nejaký skutok nábožnosti, než skutok lásky k blížnemu? Skutok nábožnosti takej či onakej môže byť bezpochyby ľahší a príjemnejší ako návšteva v nemocnici. Ale je to príležitosť, aby sme skontrolovali úprimnosť našej lásky k blížnemu. Či táto láska nie je skôr utajeným egoizmom: milujeme určité osoby, pretože jednoducho je nám milo sa s nimi porozprávať a bezstarostne stráviť čas, lebo oni nás chápu, lebo oni nám prikývnu a v nejednom pochvália, a v nejednom i konkrétne pomôžu - a v každom prípade nič od nás neočakávajú! Buďme teda úprimní: milujeme seba a nie ich, milujeme seba v nich. Ak však ten náš milý blížny sa ocitne v situácii vola, ktorý spadol do studne: niečo potrebuje, je chorý, utrápený, bezradný - ponáhľame sa, aby sme ho z tej studne vytiahli? V tomto evanjeliu je reč o sviatočnom dni. Práve nedeľa je takým dňom, keď môžeme odísť od domácich povinností, aby sme sa trochu zaoberali blížnym, pohrúženým v nejakom nešťastí: porozprávať sa o jeho starostiach (nie o svojich!), navštíviť v chorobe, napísať list...
      A my, so svojimi problémami, môžeme nielen vo svätý deň, ale aj vo všedný, zastaviť sa tu pred Kristom, aby aj nás dotkol a uzdravil.


05.11.2004 - 16:19   JR  
» Re: Lk 14, 01-06

Oni však mlčeli
Zase tu jde o postoj, který je sám v sobě dobrý a moudrý. Máme-li vyložit zákon, řešit problém, odpovědět na důležitou otázku, nejsme-li si jistí, jak se zachovat, je lépe mlčet. Mlčení je v tomto případě výraz skromnosti a touhy dát se poučit. Mlčení farizeů na Kristovu otázku bylo docela jiného druhu. Byli by nuceni odpovědět, že Ježíš dělá správně, když uzdraví nemocného v sobotu. Cílem zákona je totiž dělat dobro a ne mu zabraňovat. Oni tedy raději mlčeli, než by dali za pravdu tomu, koho už předem považovali za svého protivníka. I dnes známe podobný postoj např. v politickém životě. Noviny jedné strany zásadně mlčí o všem dobrém, co snad dělá strana opačná. Nesloužilo by to zájmům vlastním, nač tedy zbytečně vydávat svědectví pravdě? A v soukromém životě? Každý skandál se přetřásá do omrzení. O dobrém se mlčí. Ale tím se zkresluje celý obraz skutečnosti. Otevřít ústa k pochvale, k tomu, abychom dali za pravdu druhému, stojí námahu, ale taje chvályhodná!


05.11.2004 - 16:18   JR  
» Re: Lk 14, 01-06

Je dovoleno v sobotu uzdravit?
Skoro nikdo z těch, kdo odsuzují bližního, se nepřizná, že by tak jednal z vlastní sympatie nebo antipatie. Hledí se vždycky opřít o nějaké mravní zásady, o ně jaký vyšší zájem. U Židů k tomu sloužil Mojžíšův zákon. Kdo jej zachovává je dobrý, kdo jej přestupuje,je zlý. Tento zákon nařizoval sobotní klid. Dokázat, že Ježíš ten klid přestupuje, mohlo dostatečně ospravedlnit negativní postoj vůči němu samému. Ale zase se tu setkáváme s dvojím posto jem:jednomu jde o čestné ověření skutku,je-li podle zákona nebo ne, druhý naopak používá zákona jenom k tomu, aby ospravedlnil svůj předsudek vůči bližnímu. Dnes se k tomu nepoužívá Mojžíšův zákon, ale mluví se o zájmech lidu, o národní cti, o humanitě. Kolik osobních nenávistí se ospravedlnilo např. heslem „zájmy pracujícího lidu“. Nedostatkem lásky k bližnímu se poskvrní i krásné ideály.


05.11.2004 - 16:18   JR  
» Re: Lk 14, 01-06

Pozvali Ježíše a dávali si na něj pozor
Nerozumný člověk věří každému koho potká, moudrý je naopak opatrný, dává si pozor na lidi a raději se mnohokrát přesvědčí, než by dal důvěru neznámému. Tato opatrnost je tím důležitější, čím jde o věci závažnější. Ježíš měl pověst proroka a učil odvážné novoty Nebylo povinností zákoníků a farizeů, aby si ověřili,jak se chová a co říká? Čeho se dopustili zlého, když si na něj dávali pozor? Na první pohled bychom jim dali za pravdu. Ale přece si musíme všimnout,jak se skutek mění podle úmyslu, který kdo sleduje. Není zlé,je naopak rozumné, dávat si pozor, abychom věděli, máme-li věřit nebo ne. Docela jiný je však postoj toho, kdo má už mínění, kdo má předsudky Ten dává pozor jenom na to, aby druhého přistihl při nějaké chybě, aby ho usvědčil, že jedná špatně. S takovými předsudky bližního už předem odsuzujeme a pozorováním hledíme ospravedlnit svou vlastní nenávist.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet