18.august 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Existuje svedectvo, na vydávanie ktorého sa majú pripravovať deň čo deň všetci veriaci i za cenu utrpení a ťažkých obetí... Veriaci je za pomoci modlitbami vyprosenej Božej milosti povolaný k neraz hrdinskej službe.

~Ján Pavol II.~

12.06.2003 - (čítanosť3116 reakcie11)


Lk 11, 14-26

      14 Raz vyháňal zlého ducha, ktorý bol nemý. Keď zlý duch vyšiel, nemý prehovoril. Zástupy žasli; 15 no niektorí z nich hovorili: „Mocou Belzebula, kniežaťa zlých duchov, vyháňa zlých duchov.“ 16 Iní žiadali od neho znamenie z neba, aby ho pokúšali. 17 Ale on poznal ich myšlienky a povedal im: „Každé kráľovstvo vnútorne rozdelené spustne a dom na dom sa zrúti. 18 Ak je aj satan vnútorne rozdelený, akože obstojí jeho kráľovstvo? Vy hovoríte, že ja mocou Belzebula vyháňam zlých duchov. 19 No ak ja vyháňam zlých duchov mocou Belzebula, čou mocou ich vyháňajú vaši synovia? Preto oni budú vašimi sudcami. 20 Ale ak ja Božím prstom vyháňam zlých duchov, potom k vám prišlo Božie kráľovstvo.
      21 Keď silný ozbrojený človek stráži svoj dvor, jeho majetok je v bezpečí. 22 Ale keď ho prepadne silnejší ako on, premôže ho, vezme mu zbrane na ktoré sa spoliehal, a korisť rozdelí.
      23 Kto nie je so mnou, je proti mne, a kto nezhromažďuje so mnou, rozhadzuje.
      24 Keď nečistý duch vyjde z človeka, blúdi po vyschnutých miestach a hľadá odpočinok. Ale keď nenájde, povie si: „Vrátim sa do svojho domu, odkiaľ som vyšiel.“ 25 Keď ta príde, nájde ho vymetený a vyzdobený. 26 Tu odíde, vezme sedem iných duchov, horších, ako je sám, vojdú dnu a usídlia sa tam. A stav takého človeka je nakoniec horší, ako bol predtým.“

14-23.      Mt 12, 22-30; Mk 3, 22-27.
24-26.      Mt 12, 43-45.
12.06.2003 | Čítanosť(3099)
Lk 11, 27-36
12.06.2003 | Čítanosť(3022)
Lk 11, 5-13
12.06.2003 | Čítanosť(2630)
Lk 11, 37-54


18.05.2010 - 17:29   smn  
» Lk 11, 14-23

Jednou z diablových najčastejších a najúčinnejších stratégií je zasiať do našej mysle semeno pochybností. Chce, aby sme pochybovali o Božej láske, aby sme tak hľadali lásku v iných v zťahoch. Koľko ľudí sa už chytilo do pasce falošnej lásky v prežívaní sexuálnej promiskuity? Diabol chce, aby sme pochybovali o Božej starostlivosti, a tak nás tlačí do nezdravého vnímania sebestačnosti. Len si pomysli na tých, čo síce dosiahli vrchol finančného úspechu, no zaplatili zaň priveľkú cenu skrachovaných vzťahov. Satan chce, aby sme pochybovali o Božom milosrdenstve a odpustení, aby sme tak ostali chytení v osídlach pocitov viny.
Čo by sme teda mali robiť? Vložiť svoju nádej do Božích prísľubov. Kedykoľvek budeš v pokušení pochybovať o Božej láske, pripomeň si, že nič ťa nemôže odlúčiť od Božej lásky (Rim 8, 35 - 39). Kedykoľvek budeš v pokušení pochybovať o Božej starostlivosti, pripomeň si, že Boh, ktorý sa stará o poľné kvety a vtáky v povetrí, sa ešte s väčšou radosťou postará o teba a o všetko, čo potrebuješ (Lk 12, 22 - 34). Kedykoľvek budeš v pokušení pochybovať o Božom odpustení, pripomeň si, že Boh je bohatý na milosrdenstvo a pomalý do hnevu (Ef 2, 4; Ž 103, 8). Toto všetko je pravda, na ktorú môžeš vsadiť svoj život! Zapamätaj si: ten, ktorý je v tebe, je väčší, než ten, ktorý je vo svete.


30.11.2006 - 18:35   a.o.  
» Lk 11,15-26

Jestliže vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království.
A to i přesto, že z pozice nenásledujících („zástupů“, vynechaný v. 14c) bylo možné Ježíšovu činnost vykládat zcela převráceně. V tomto zápase mezi Bohem a Satanem již nelze zůstat neutrální (v. 23, ale srov. 9,50). Ne prázdný dům, ale následování Krista je cestou k překonání rozpolcenosti Ježíšových odpůrců.


19.11.2006 - 15:10   a.o.  
» Lk 11,14-23

Zvrácenost odmítnutí Boží nabídky se stupňuje s jasností, se kterou je Boží vláda v Ježíši hlásána a nabízena. Uzdravení a vyhánění démonů byly pro tehdejšího člověka jasnými znameními přicházejícího Božího království. Samotné skutky, které Ježíš konal, nemohly být popřeny. Proto je překroucen zdroj síly, kterou pro tyto skutky užívá. Ježíšova reakce: konstatování absurdity takovéhoto nařčení a burcující výzva k rozhodnutí (ale srov. Lk 9,49n - ne každý, kdo Ježíše nenásleduje stejným způsobem, je vyloučen; v našem textu jde o rozhodnutí mezi zatvrzelostí a otevřeností Bohu).


10.02.2006 - 14:42   JR  
» Lk 11, 14-23

Dokud silný muž ozbrojen hlídá svůj dům, je jeho majetek v bezpečí
Druhá kniha Samuelova líčí postupný vzestup Davida na království. Byl poslední syn z posledního rodu v Izraeli, ale stal se zakladatelem dynastie. Podrobně se pak líčí, jak opevnil město Jeruzalém, jak porazil všecky okolní národy a jak se modlí: „Hospodine zástupů, ať je dům tvého služebníka Davida před tebou pevný.“ (2 Sam 7,26). V duchovní literatuře je Jeruzalém obrazem lidského srdce. Chrání je Bůh, ale i my sami se musíme přičinit, abychom je opevnili, aby mělo silnou vládu. Vláda srdce jsou ctnosti. Která z nich je nejsilnější tak, že by měla všechny ostatní za spojence? Shodneme se snadno na tom, že je to láska. Sv. Efrém ji přirovnává k ohni, který srdce zapálí a žádné pokušení se nemůže přiblížit. Osvětluje to realistickým přirovnáním. Na Východě se vařilo venku, mnoho much snadno padalo do jídla. Ale žertovně dodává sv. Efrém: To je možné, jenom když polévka vychládla, je-li horká, hmyz se nepřiblíží. Tak je tomu, hoří-li srdce láskou, žádná špatná myšlenka se nedostane dovnitř.


10.02.2006 - 14:41   JR  
» Lk 11, 14-23

Zlé duchy vyhání Belzebubem
V dějinách Starého zákona se vyskytuje často tento motiv: Izrael je v nebezpečí, hrozí vpád cizích vojsk, proto hledají králové spojence na druhé straně. Proti Syřanům a Babyloňanům se utíkají o pomoc k egyptským faraónům nebo obráceně. Vždycky však povstane nějaký prorok, který to odsoudí jako např. Izaiáš za krále Achaze (srv. Iz 7). Téma jeho kázání je jednoduché: Nebudete-li stálí ve víře, neobstojíte (Iz 7,9). Jinými slovy by se řeklo: Spoléhejte jenom na Boha a na nikoho jiného. Zlo se sice dá vyhánět jiným zlem, ale výsledek je nakonec horší než začátek. Izraelské dějiny jsou vnější obraz toho, co se děje v duši člověka. Tam bojují o srdce zlé náklonnosti, ale není mezi nimi shoda. Lakomství je proti opilosti, pýcha je proti lenosti, opilost proti smutku. Ale nakonec srdce člověka nebude nikdy v klidu, dokud je neochrání Bůh proti všem sklonům. Uskuteční se známý výrok sv. Augustina: „Nepokojné je lidské srdce, dokud nespočine v tobě, Bože.“


10.02.2006 - 14:41   JR  
» Lk 11, 14-23

Vyháněl zlého ducha a ten byl němý
Vlivem zlého, tj. vlivem zlých myšlenek, vášní, lidé často mluví, tj. rozčilí se a řeknou pak to, co by v klidném okamžiku nikdy nepověděli. Ale zlo nás vede i k opaku, k němosti. Víme, že v jistých okamžicích by stačilo povědět slovíčko, omluvit se, pozdravit, a dva rozvadění by se smířili. Ale ten, kdo se smířit nechce, oněmí. Nenávist v srdci vede vždycky k němotě v širším slova smyslu, tj. ztrácí se přátelský styk s lidmi. Kdysi byl v Praze v ústavu hluchoněmých mladý člověk, který psal básně. Otiskli je s titulem Písně z věčného ticha. Zazníval v nich stále jeden motiv: samota, opuštěnost, touha navázat styk s lidmi. Němí jsou obyčejně neschopni mluvit ne proto, že by neměli hlasivky a jazyk, ale protože jsou hluší, neslyší druhé. Něco podobného se děje při němotě duchovní, která je od zlého. Začíná tím, že nechceme slyšet, vnímat bližního, jeho přání a potíže jsou nám lhostejné. Zakrátko už nemáme, co bychom mu řekli, oněmíme ve styku s ním. Jen láska může toto smutné ticho vyléčit.


11.12.2005 - 21:26   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 11, 14-23

      Pôst - to je tiež čas ovládania zlých duchov. Deje sa to mocou pokánia, umŕtvovania, vyznania hriechov, robenia - a samozrejme - plnenia vážnych rozhodnutí. Pritom pod zlými duchmi rozumieme nie samotné hriechy, ale rôzne zlé duchovné sily, ako náruživosti, ktoré nalaďujú k hriechu, a teda egoizmus, lakomstvo, zmyselnosť, pohodlnosť a iné. K ich ovládaniu nestačia prirodzené sily; je potrebný dotyk „Božieho prsta", o ktorom hovorí Pán Ježiš, aby sa mohla odohrať aj zázračná premena človeka.
      Boj so zlými duchmi patrí k samotnej podstate Kristovho poslania. Apoštol priamo hovorí, že Boží Syn sa zjavil preto, aby zmaril diablove skutky (1 Jn 3,8). Ľudia vidia v Kristovi múdreho učiteľa a vychovávateľa, šľachetného reformátora, veľkého zakladateľa náboženstva, neobyčajného divotvorcu -ale nebude to ešte pravdivý obraz, ak odstránime z neho boj Ježiša s kráľovstvom démonov. A ten jeho boj stále prebieha; činnosť zlých duchov: nemých, slepých, hluchých, nečistých - stále musí byť ovládaná. A akí zločinní duchovia ovládajú tých, ktorí podpaľujú kostoly a profanujú cintoríny? Stále sú potrebné Kristove exorcizmy nad šialenstvom sveta a nad posadnutými takými či inými zlými duchmi, ak skutočne má prísť Božie kráľovstvo. Božie kráľovstvo nemôže existovať súčasne s kráľovstvom zlých duchov.
      Pán Ježiš hovorí: Kto nie je so mnou, je proti mne. Čím viac sme s Kristom, čím bližšie sme na strana Boha, tým viac je pre nás samozrejmé účinkovanie zlých duchov vo svete. Či sa dostávajú k slovu v nás, či okolo nás -je len jeden zázračný Exorcista, na ktorého sa obraciame volajúc: Krv Kristova, víťaz nad zlými duchmi - zachráň nás!


27.10.2004 - 16:48   JR  
» Re: Lk 11, 14-26

Kdo není se mnou, je proti mně
Snadno se řekne: zabývat se stále něčím užitečným. Ale co je doopravdy užitečné? To se dá rozhodnout až když si vážně položíme otázku, oč vlastně usilujeme. Kdo chce zbohatnout, považuje za užitečné všecko, kde se dají vydělat peníze. Kdo chce vyniknout ve vědě, hledí, aby neztrácel čas bez studia. Kdybychom se ho snažili rozptýlit, považoval by nás za protivníky. Křesťan usiluje o mnoho věcí podle toho, jaké má zaměstnání a zájmy. Ale přesto nesmí ztratit z očí, že jeho poslední cíl je dojít ke Kristu. Co jej od této cesty odvádí,je proti němu samému. Co je to v konkrétním životě, to se pozná podle výsledku. jsou zájmy a skutky sloveně hříšné. Tam není pochybnosti. Ale většina lidí se před smrtí přiznává: Kolik jsem ztratil času. a námahy zbytečnostmi, kolik života jsem promarnil! Abychom tomu předešli,je užitečné, abychom si častě ji stavěli před oči cíl jako horu, na kterou máme a chceme vystoupit.


27.10.2004 - 16:48   JR  
» Re: Lk 11, 14-26

Prázdný dům útočištěm zlých duchů
Vnitřní rozdělení člověka nemůže být od Boha. Ten stvořil ráj srdce. Pustoší jej zlo. Objevuje se tu ve formě zlých myšlenek, nápadů, jako had, který se znenadání vplížil do ráje. Jde mu to snadno? Sv. Efrém přirovnává srdce člověka k malé váze. Je-li plná, těžko je tam něco přilévat. Naopak do nádoby prázdné se může vlít cokoliv Smysl obojího přirovnání, tj. prázdného domu nebo prázdné vázy,je stejný: nebezpečí špatných myšlenek je vystavena mysl, která se ničím užitečným nezabývá. Staré přísloví říká, že je lenost matkou všech neřestí. Sv. Don Bosco měl proto tuto pedagogickou zásadu: stále zaměstnávat chlapce, ať už prací nebo hrou, ale tak, aby neměli čas na hřích. To, co on aplikuje při výchově dětí, musíme umět aplikovat i sami na sobě, na svou vlastní sebevýchovu: dělat dobře znamená nemít čas na to, abychom mysleli zle.


27.10.2004 - 16:48   JR  
» Re: Lk 11, 14-26

Každé království samo v sobě rozdvojené zpustne
Z dějin a z politického života máme mnoho příkladů. I v Bibli se mluví po slavné vládě Šalamounově o rozkolu mezi severní a jižní části Izraele ( 1 Král 12). Rozkoly a odpady po dva tisíce let oslabují církev a její působení ve světě. Ale vnější dějiny jsou odleskem toho, co se děje v člověku samém. „Ach, dvě duše bydlí v mé hrudi,jedna se chce od druhé oddělit,“ píše Goethe. Starořímský Ovidius se diví, jak vidí a schvaluje všecko dobré a jak přitom dělá to, co je zlé. Nejdramatičtěji však popisuje sv. Pavel toto vnitřní rozdvojení v listu k Římanům: „Dobrou vůli sice mám, ale skutek mi schází. Vždyť nekonám dobro, které chci, nýbrž dělám zlo, které nechci. Pozoruji, že je v mých údech jiný zákon, který je v rozporu se zákonem, jak mi ho předkládá můj rozum“ (Řím 7,28-23). Je toto rozdělení překonatelné? Máme být,jak říkal Pascal, na půl anděl a na půl zvíře? Hnutí asketická, mnišství, i mimo křesťanství vycházejí z optimismu, že je toto rozdělení překonatelné, že se může člověk vnitřně sjednotit, aby mohl sjednotit svět.


27.01.2004 - 22:29   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček  
» Lk 11, 15-26

      Hovorili: Mocou... Kniežaťa zlých duchov, vyháňa zlých duchov. Vieme, že najťažšie je brániť sa pred hlúpymi obvineniami. Pán Ježiš, keď sa podujíma na takúto obranu, bráni nie natoľko seba, ako chce skôr predísť pohoršeniu. Ale musíme sa brániť my, keď nás urážajú falošné mienky, ktoré sa týkajú nás?
      Predovšetkým tieto mienky nespôsobujú nám žiadnu veľkú krivdu. To, čo ľudia v nás kritizujú – to veľmi často nie sme my, ale ľudské predstavy o nás. Ľudia si predstavujú, že sme takí alebo onakí; to oni vytvárajú náš obraz a dávajú nám rôzne nálepky, upodozrievajú nás primerane svojim predstavám. A akí skutočne sme – to vieme najlepšie my sami. Nikto nás nechváli – ani nás neodmieta; chváli alebo odmieta len to, čím sme podľa jeho mienky.
      Keď sa príliš zaoberáme tým, čo si o nás ľudia myslia – staneme sa od nich závislí, ba čo horšie: staneme sa ich otrokmi; usilujeme sa im prispôsobiť, získať ich pre seba, bojíme sa, aby nás nevysmiali, sme smutní, že nás nechvália, nedoceňujú atď. Takto sme fakticky ich otrokmi, otrokmi toho, čo si myslia a čo povedia.
      Ale či kvôli tomu, čo o nás hovoria, staneme sa inými, než v skutočnosti sme? Ak nás majú za múdrych – sme preto aspoň trochu múdrejší? A naopak: ak nás majú za hlúpych – staneme sa preto hlúpejšími? Je dobré si zapamätať slová sv. Augustína: Nech hovoria o mne, čo chcú: som kým som, ani väčším, keď ma chvália, ani menším, keď ma hania.
      S tou závislosťou od ľudskej mienky sa spája tiež snaha prispôsobiť sa iným; porovnávame sa s inými, aby sme sa božechráň, neodklonili od módy, ktorá vládne. Ale takéto porovnávanie sa s druhými tiež nie vždy je pre nás dobré: môžeme sa vtedy stať márnomyseľnými alebo zatrpknutými; pretože vždy sa nájdu horší, alebo lepší ako my.
      Jeden spôsob je najúčinnejší na ľudské mienky a súdy, či už krivdiace, či pochvalné: odpovedať na tieto súdy pravdou svojho života.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet