15.november 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Môžeš sa radovať z toho, že ti Boh sľúbil odpustenie, ak sa zajtra obrátiš; no zajtrajší deň ti prisľúbený nie je.”

~SV. AUGUSTÍN ~

12.06.2003 - (čítanosť2692 reakcie9)


Lk 9, 1-9

      1 Zvolal Dvanástich a dal im silu i moc nad všetkými zlými duchmi a liečiť neduhy. 2 Potom ich poslal hlásať Božie kráľovstvo a uzdravovať chorých. 3 A povedal im: „Na cestu si neberte nič: ani palicu ani kapsu ani chlieb ani peniaze, ani dvoje šiat nemajte. 4 Keď vojdete do niektorého domu, ostaňte tam a odtiaľ vychádzajte. 5 Ale keby vás niekde neprijali, odíďte z toho mesta a straste si prach z nôh na svedectvo proti nim.“ 6 Oni šli, chodili po dedinách, všade hlásali evanjelium a uzdravovali.
      7 Tetrarcha Herodes počul o všetkom, čo sa dialo, a bol v rozpakoch, lebo niektorí hovorili: „Ján vstal z mŕtvych,“ 8 iní: „Zjavil sa Eliáš,“ zasa iní: „Vstal z mŕtvych jeden z dávnych prorokov.“ 9 A Herodes vravel: „Jána som dal ja sťať. Kto teda je ten, čo o ňom počúvam také veci?“ A chcel ho vidieť.

1-6.      Mt 10, 5-14; Mk 6, 7-13.
7-9.      Mt 14, 1-2; Mk 6, 14-16.
12.06.2003 | Čítanosť(2910)
Lk 9, 37-50
12.06.2003 | Čítanosť(2637)
Lk 9, 18-27
12.06.2003 | Čítanosť(2317)
Lk 9, 51-62


30.11.2006 - 18:35   a.o.  
» Lk 9,1-6

Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné.
Tímto „posláním dvanácti“ Lukáš dále rozvíjí svůj koncept misijního působení Ježíšova hnutí (srov. již 5,1nn a 6,12nn). Základem jejich (zatím předběžného, srov. Sk 1,8) poslání je „hlásat Boží království“ a „uzdravovat“ (potvrzovat hlásání mocnými činy). Formou služby má být absolutní odkázanost na Boha i lidi (v. 3) a stále udržovaný kontakt s Ježíšem při slavení eucharistie (9,10nn).


12.01.2006 - 06:47   JR  
» Lk 9, 7-9

Nevěděl, co si má myslet
Všecko, co Bůh zjevuje,je tajemství. Není tedy divu, že nevíme, co si o tom máme myslet. Ale právě tento nedostatek v jasnosti má velkou pozitivní hodnotu v našem poměru k Bohu. Je zkouškou důvěry. Ptám-li se např. na cestu cizího člověka, kterému nedůvěřuji, nejdu podle jeho informací, dokud si je neověřím, dokud mně ne jsou jasné. Od toho, komu plně důvěřuji, mně naopak stačí, když mně ukáže směr Boží slova jsou jenom označením směru. Kdo Bohu nevěří, pokrčí rameny a řekne, že neví, co si má myslet. Je tedy mnoho způsobů, jak odhodnotit hodnoty Boží, nedůvěra, duchovní nehybnost nebo naopak hledání senzací, všecko se tu spojí, abychom nemuseli vzít hlas Kristův vážně. T však, kdo jej slyší, ví, že to přináší do jejich života vážnou změnu.


12.01.2006 - 06:47   JR  
» Lk 9, 7-9

Říkali, že to Jan je vzkříšen z mrtvých nebo některý z dávných proroků
Je zajímavé,jak lidé reagují na novosti. Ti, kdo je rozšiřují, obyčejně hlásají: něco takového ještě nikdy nebylo! Lidé rozumní se naopak hned snaží umenšit senzačnost zprávy a vzpomínají, že se už kdysi dávno cosi podobného stalo, že se vyskytl člověk, který jednal stejně. Jak vidíme v evangeliu, chovali se tak lidé i v době Kristově. Zařadili jeho činnost do zkušenosti s dřívějšími proroky. To mělo psychologicky velkou výhodu. Je to jakoby se řeklo: Vlastně se tu nic nového neděje, nemusíme se tedy znepokojovat, nic se od nás nežádá. Těžkými balvany, které zapadly do půdy, se nesnadno hýbá. Ale daleko obtížnější je pohnout s duchem člověka, který si zvykl na všednost a vlažnost, na duchovní lenost. Začne myslet v otřepaných všeobecných frázích. Do těch zařadí každou výzvu k pokroku a k dokonalosti.


12.01.2006 - 06:46   JR  
» Lk 9, 7-9

Herodes se snaží uvidět Ježíše
Všecko pozoruhodné, co se kolem nás děje, ať už je to radostné nebo tragické, má také ráz sensační. Je to něco nového, co nás vytrhne z všednosti. Dnes se takových událostí zmocní noviny, lidé to chtějí vidět v televizi. Představme si, že by se objevil Ježíš dnes, že by uzdravil ochrnulého nebo slepého. Jak by o tom psal tisk, kolik by zaplatili tomu novináři, kterému by se to podařilo zachytit filmově! Tenkrát ještě neměli tolik publikačních možností. 7právy kolovaly ústně a snad proto se o nich mnoho diskutovalo. Dostávaly se i do vyšších, vládnoucích kruhů. Nedivíme se Herodovi, že chtěl Ježíše uvidět. Ale Ježíš se s ním setká až v době svého procesu. Je to jakoby chtěl říci: „Uvidíš mě, až se budeš muset rozhodnout, jsi-li pro mě nebo proti mně.“ Senzacionalismus v náboženských věcech, i když jde o pravá zjevení a zázraky, snižuje jejich opravdovou hodnotu, kterou mají: výzvu následovat Krista.


05.01.2006 - 16:04   JR  
» Lk 9, 1-6

A když vás nepřijmou, při odchodu si otřeste prach od chůze na svědectví proti nim
Je to zvláštní rada. Ale je vyjádřena mluvou své doby Prach hodit proti někomu znamenalo tehdy někoho se zříci, prohlásit, že s ním nemáme nic společného. Ve Skutcích apoštolů čteme, že Židé házeli prach proti sv. Pavlu, když řekl, že je poslán hlásat Krista: „Pryč ze země s takovým člověkem!“ (Sk 22,22). Apoštolové mají udělat něco podobného, ovšem bez proklínání, s těmi, kdo je nepřijmou. Vypadá to nesnášenlivě, ale může to být i projev občanské snášenlivosti. Je to jakoby řekli: „My nikoho nechceme nutit, aby myslel jak my, aby Krista přijal nebo odmítl. Když však ho odmítá, my máme právo hledat společenství těch, kdo ho přijímají. Svět je velký a smíšený. Proto tu každý hledá sobě podobné.“ Křesťané nikým nepohrdají, ale mají právo se navzájem sdružovat, aby se ve víře posilovali.


05.01.2006 - 16:04   JR  
» Lk 9, 1-6

Když najdete v ně jakém domě přístřeší, zůstaňte tam
Vytrvalí lidé mívají úspěch, protože zůstanou u práce, i když se jim nedaří. Naopak lidé povrchní přeletují od činnosti k činnosti a nepokročí k dalšímu. Nenabádá nás snad evangelium k něčemu podobnému? Mají zůstat kazatelé evangelia jenom tam, kde je přijmou nebo mají mít odvahu hledat i ty, kteří z počátku odporují? Odpovíme na tu námitku zase upozorněním, že se evangelium nemůže brát mechanicky, ale máme pochopit ducha, který je inspiruje. Pracujeme ovšem podle plánů, které jsme si nachystali. jsme věrni svým předsevzetím i s jistou vytrvalostí, neoblomností. Ale nakonec uznáme, že je nade vším Boží prozřetelnost, která se projeví ve faktech. To, co je opravdu Boží vůle, se nakonec vždycky uskuteční. My uznáme tato fakta jako zjevení a podřídíme se jim, zůstaneme u nich.


05.01.2006 - 16:04   JR  
» Lk 9, 1-6

Nic neberte na cestu
Příprava na cestu obyčejně není příjemná. Je s ní mnoho starostí. Znervózňuje nás myšlenka, že můžeme na něco důležitého zapomenout. Je možné vzít doslova napomenutí evangelia, abychom šli bez přípravy? jisté je, že to světci často dělali. sv. František z Assisi často pří měl své druhy, aby šli někam kázat a nic si nebrali. Chleba si měli vyžebrat a myšlenky, které měli lidem říci, jim vnukne Duch svatý. Sluší se, aby ti, kdo hlásají evangelium blahoslaveným chudým, sami dali příklad, že je uskutečnitelné to, co se káže. Ale přesto je takové radikální uskutečnění evangelia zvláštností a rozhodně je nedoporučujeme každému. Evangelium zdůrazňuje především chudobu duchem (Mt 5,3), tj. vnitřní postoj. Je to vědomí, že náš život a naše práce ne jsou závislé jenom na nás a na naší přípravě. I když jsme udělali všecko, co je potřeba, ne jsme si ničím jisti. Jediné, co nás sílí,je důvěra, že jsme na Boží cestě, že děláme to, k čemu nás Bůh posílá.


16.10.2003 - 20:47   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček  
» Lk 9, 7-9

      Herodes chcel vidieť Pána Ježiša; bola to však falošná zvedavosť, ktorá si nezaslúžila, aby bola uspokojená.
      A dnes, napriek postupujúcej laicizácii čo odkresťančovaniu života, sme svedkami vzrastu záujmu o postavu Krista. Vynikajúci spisovatelia, básnici, filmoví režiséri – dokonca aj neveriaci, stále sa zaoberajú témou Evanjelia. Samozrejme, táto téma sa teší záujmu, knihy sa rozoberú a pred obrazovkou sa zhromažďujú zástupy divákov. Avšak nie vždy motívy tejto zvedavosti sú úprimne náboženské. Máme dojem, akoby aj veľa katolíkov bolo unudených svojim katolicizmom. Chceli by vidieť Krista – ale nejakého iného Krista. Chceli by sa dočkať vo svojom náboženstve niečoho nového; dokonca ani nie natoľko niečoho nového, lebo veď Cirkev sa stále „obnovuje“ – ale chceli by počuť a vidieť niečo úplne iné, či priam opačné ako to, čo doteraz vidia a počujú. Duchovní pastieri nás povzbudzujú, aby sme sa zapájali do života a činnosti Cirkvi, aby sme preberali zodpovednosť za jej osud; ale my často hľadáme v živote Cirkvi skôr senzácie: našu zvedavosť vzbudzujú také veci ako kňazstvo žien, manželstvo kňazov, zlikvidovanie spovede a pod. Dalo by sa to definovať ako pozeranie do Cirkvi cez kľúčovú dierku – ale nie ako skutočná naša prítomnosť v Cirkvi.
      Dnes je čoraz viac praktických možností, aby sme sa dôkladnejšie mohli zahľadieť na postavu Krista a poznávať jeho náuku. Ľudia sa naháňajú za knihou Sv. Otca „Prekročiť prah nádeje“, či tiež za novým „Katechizmom katolíckej Cirkvi“ – ale či s dali námahu pozorne prečítať tieto publikácie?
      A nakoniec: niet skutočného poznania Ježiša, ak nespôsobí v nás obrátenie a zmenu života. Kristus to je priepasť plná svetla, a kto sa k nej priblíži, musí do nej skočiť (F. Kafka). Ibaže nám chýba k tomu odvaha.


09.09.2003 - 07:35   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček  
» Lk 9, 1-6

      Veľmi zriedka nám príde na myseľ, za ako veľa vďačíme tým dvanástim apoštolom. Veď všetko, čo vieme o Kristovi, celá naša láska ku Kristovi, celá naša nábožnosť a celá naša oddanosť Kristovi – sa opierajú o to, čo nám odovzdali títo dvanásti poctiví, pravdovravní a obetaví ľudia, ktorí za vernosť svojmu učeniu dali život. Boli najbližšími a vierohodnými svedkami Kristových skutkov. Všetko, čo vieme o Ježišovi, nebolo počas stáročí skombinované a zlepené: to nám povedali tí, ktorí na vlastné oči videli a na vlastné uši počuli. Pravdivý Kristus – to je Kristus svedkov. Nemáme lepšiu možnosť poznať ho, ako prijať slova tých, ktorí spolu s ním žili a spolu s ním prešli jeho pozemskými cestami.
      To je veľmi dôležité nielen pre našu vlastnú vieru, ale aj pre tých, ktorým by sme chceli našu vieru odovzdať. Veľa sa tu hovorí, že každý kresťan má byť apoštolom. Ale apoštol, ktorý má úspech – to je len svedok. Skutočne, len toľko môžeme povedať druhým o Bohu, o jeho pravdách a tajomstvách – koľko sami dokážeme vidieť a počuť. A veľa môžeme vidieť a počuť v našom osobnom a dôvernom obcovaní s Bohom. A teda vrúcna modlitba, náležité prežívanie svätého prijímania, účasť na duchovnej obnove, a podľa možnosti aj na exercíciach – tu sa formuje naše „videnie“ Boha a naše zakúsenie Boha. S takýmto videním a zakúsením sa delí apoštol s tými, ktorí nevideli a nepočuli. Na to nie je potrebné teologické vzdelanie; svet netúži po teológii, svet túži po Bohu; po tom Bohu, ktorého uzrie a počuje v nás, ktorí sme videli a počuli. O niektorých nábožných ľuďoch sa hovorí, že rozprávajú o svätých skutočnostiach tak, akoby ich skutočne videli.
      Nábožnou účasťou na Najsvätejšej obeti sa tiež zaostruje náš zrak a naše videnie mnohých právd. Možno povedať: svet je akoby temnicou, mimo ktorej je nekonečne veľa svetla – a svätá Hostia je malinkým svietiacim okienkom. V tomto okienku Hostia dokážeme vidieť tajomstvo lásky Boha k človeku, aj vtelenie Božieho Syna, aj tajomstvo vykúpenia skrze kríž, nakoniec aj tajomstvo večného života, slovom : celú panorámu Božieho a nebeského kráľovstva.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet