19.október 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Keby som nebol zranený, bol by som neznesiteľný vo svojich diabolských istotách. Keď som zranený, ostávam tichý a učím sa plakať; keď plačem, učím sa chápať iných, učím sa blaženosti chudoby.”

~Carlo Carretto~

12.06.2003 - (čítanosť2302 reakcie4)


Lk 5, 12-16

      12 Keď bol v ktoromsi meste, zjavil sa muž plný malomocenstva. Len čo zbadal Ježiša, padol na tvár a prosil ho: „Pane, ak chceš, môžeš ma očistiť.“ 13 On vystrel ruku, dotkol sa ho a povedal: „Chcem, buď čistý!“ A malomocenstvo z neho hneď zmizlo. 14 A prikázal mu, že o tom nesmie nikomu hovoriť, ale: „Choď,“ povedal, „ukáž sa kňazovi a prines za svoje očistenie obetu, ako predpísal Mojžiš - im na svedectvo.“ 15 No zvesť o ňom sa tým väčšmi šírila a schádzali sa veľké zástupy, aby ho počuli a dali sa uzdraviť zo svojich chorôb. 16 On sa však utiahol na púšť a modlil sa.

12-16.      Mt 8, 1-4; Mk 1, 40-45.
14.      Porov. Lv 14, 2-4.
12.06.2003 | Čítanosť(2582)
Lk 5, 1-11
12.06.2003 | Čítanosť(2572)
Lk 5, 27-39
12.06.2003 | Čítanosť(1981)
Lk 5, 17-26


11.12.2005 - 21:26   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Lk 5, 12-16

      Určite sme si všimli, že ten malomocný dokonca ani neprosí Pána Ježiša o uzdravenie; on len vyjadruje svoju vieru: Ak chceš, môžeš ma očistiť. A táto viera nie je sklamaná.
      Keby človek mal takú vieru vo svoje možnosti! Veľa vecí sa môže dobre vybaviť, ak z našej strany bude dobrá vôľa; žiaľ, množstvo vecí ostane nevybavených, ak bude chýbať táto dobrá vôľa. Ako často Boh hovorí človeku: Ak chceš, môžeš; hovorí to hlasom ľudí, ktorí sa obracajú na nás: rodičov, vychovávateľov, predstavených, žiadateľov, osôb, ktorí to alebo ono potrebujú. Neraz, samozrejme, sú to nemúdre požiadavky, neraz dokonca v rozpore so zásadami čestnosti; v určitých prípadoch treba mať odvahu povedať: Nie! A niekedy je ťažšie odmietnuť požiadavku než ju splniť - a predsa niekedy treba práve odmietnuť.
      Ale či príliš ľahko nenachádzam výhovorky tam, kde skutočne treba vynaložiť nejakú väčšiu námahu, kde pred našimi očami trpí vec, trpí človek, ktorého Boh posiela práve ku mne; vec tohto človeka Boh vkladá s dôverou do mojich rúk: ak chceš — môžeš... Súhlasme s tým, že Boh nás nepovoláva k nemožným veciam, ale k ťažkým. Ostatne je významné, že slúžiť sú ochotnejší tí, ktorí majú veľa starostí a veľa úloh, než tí, čo majú dosť času a síl. Tak sa možno preveruje príslovie, že Boh zdvojnásobuje čas a sily tých, ktorí ich vedia obetovať.
      Možno sa tiež znechucujeme pri práci na sebe, na vlastnej náprave: toľkokrát som sľuboval sebe aj spovedníkovi, rozhodol som sa, dokonca sľuboval... Je však v živote niečo horšie než neúspechy: nedostatok usilovania sa (F. D. Roosevelt).
      V šľachetnom úsilí nie sme ponechaní na vlastné sily: vo chvíli svätého prijímania aj my volajme ku Kristovi: Pane, ak chceš, môžeš mi pomôcť!


05.10.2004 - 07:07   JR  
» Re: Lk 05, 12-16

Přines oběť za své očištěni
Věřící Židé byli pevně přesvědčení, že je každé uzdravení a nemoci zvláštní Boží dar. Nemoc považovali za předzvěst smrti. Uzdravení je tedy návrat do života. To pak pochází jenom od Boha, který je pán života. On sám je život. Dává-li někomu život, volá ho k sobě. Proto se přinášel Bohu dar Svátost smíření je návrat do života věčného. I tu se sluší, abychom přinesli dar Děje se to ve formě pokání. V dnešní praxi církve jde o dar minimální, krátkou modlitbu. V první církvi bylo pokání dlouhé a někdy i těžké. Mělo ráz výchovný. Byla to doba vnitřní změny. Dnes to máme daleko snazší. Ale i to má pozitivní stránku. Víc si uvědomujeme, že je vnitřní změna člověka, jeho duchovní uzdravení, opravdu dar Boží. Za to mu tedy děkujeme modlitbou po kněžském rozhřešení. Stane se tím upřímnější, čím víc si uvědomíme, z jakého nebezpečí jsme vyvázli, jaký útok na život každý hřích znamená.


05.10.2004 - 07:06   JR  
» Re: Lk 05, 12-16

Jdi, ukaž se knězi
Není to náhoda, že byla ve Starém zákoně svěřena kněžím i funkce kontrolovat zdravotní stav lidí, kteří patřili k Božímu lidu. Je to předobraz svátosti smíření. Nebylo by lepší, namítají někteří, kdyby každý, kdo zhřešil, prosil o odpuštění Boha samého? Hříchy jsou většinou tajné. Proč je prozrazovat? Ve zpovědi je sice toto prozrazení vnitřního stavu minimální, ale přesto tu nějak vychází na světlo to, co se stalo v temnotě. Odpověď na tuto námitku je v tom, čemu říkáme sociální charakter hříchu. I když je to zohyzdění duše osobní, individuální, vylučuje jako malomocenství člověka z čistého styku s ostatními, s církví. Proto jej musí při usmíření zase církev přijmout do svého středu. Kněz ho rozhřešením ujistí, že je zase čistý a že se má vrátit tam, odkud se vyloučil.


05.10.2004 - 07:06   JR  
» Re: Lk 05, 12-16

Člověk plný malomocenství
Zdá se, že se v Bibli označuje tímto slovem ne jenom malomocenství samo, ale i jiné nemoci, zvláště kožní a nakažlivé. Koho postihla taková nemoc, trpí ne jenom tělesně, ale i duševně, protože je vyloučen ze společnosti. Lidé se mu vyhýbají. Moderní apoštol malomocných, francouzský básník R. Follereau vypravoval, jak se to stalo, že se té práci věnoval: „Píchli jsme kolo u auta a to bylo Boží znamení“. Cestoval totiž v Africe na okraji pouště. Když zůstali nedobrovolně stát na neznámém místě, začali se k nim blížit otrhaní ubožáci. Šofér se hned sehnul a hledal kamení, aby po nich házel. Follereau se zděsil, kde se v šoféru vzala taková krutost. Ale ten ho upozornil, že je to jeho povinnost. jsou to malomocní, a ti se musejí odhánět. Tak tomu bylo i za časů Kristových. Francouzského básníka však přitom napadla myšlenka, která je v duchu evangelia: hřích a zlo vyhání člověka ze společenství druhých. jenom láska jej může přivést zpátky



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet