16.august 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Keby bol pre nás pochopiteľný, nebol by to Boh.”

~SV. AUGUSTÍN ~

12.06.2003 - (čítanosť2630 reakcie5)


Lk 4, 31-37

      31 Zišiel do galilejského mesta Kafarnaum. Po sobotách ich učil 32 a oni žasli nad jeho učením, lebo jeho slovo malo moc. 33 V synagóge bol človek posadnutý duchom nečistého démona. Ten vykríkol veľkým hlasom: 34 „Nechaj nás! Čo ťa do nás, Ježiš Nazaretský?! Prišiel si nás zničiť? Viem, kto si: Boží Svätý.“ 35 Ježiš mu pohrozil: „Mlč a vyjdi z neho!“ Zlý duch ho hodil medzi nich, vyšiel z neho a neublížil mu. 36 Všetkých pojal strach a navzájom si vraveli: „Čo je to za slovo, že mohutnou silo rozkazuje nečistým duchom a oni vychádzajú?“ 37 A chýr o ňom sa rozšíril po celom kraji.

31-37.      Mk 1, 21-28.
12.06.2003 | Čítanosť(3579)
Lk 4, 14-30
12.06.2003 | Čítanosť(2154)
Lk 4, 1-13
12.06.2003 | Čítanosť(1908)
Lk 4, 38-44


03.09.2010 - 21:39   smn  
» Lk 4, 36

Svätý Ján Mária Vianney (1786 - 1859), svätý patrón kňazov, žil takým svätým životom, že často priťahoval nežiaducu pozornosť diabla. V jeho životopise sa hovorí, že démoni noc čo noc sužovali Jána Vianneya, pretože ho chceli vyčerpať a zabrániť mu počúvať spovede. V istom období si Ján Mária dokonca všimol, že "útoky sú o to početnejšie, o čo väčší hriešnik má na druhý deň prísť". Pri jednej takej príležitosti mu dokonca začala horieť posteľ!


24.03.2006 - 20:08   JR  
» Lk 4, 31-37

Člověk, který měl v sobě nečistého ďábla
Co jsou zlí duchové? Jaká je jejich povaha a moc? Odpověď na tyto otázky roste ve zjevení jenom pozvolna. Zlo totiž nepochopíme dřív dokud nevíme, co je jeho opak,jaké vlastnosti má dobro. Až víme, že se všecko dobré soustřeďuje v osobě Ježíše Krista, přijímáme i tu skutečnost, že také zlo je prvek osobní, tajemství Satana, Odpůrce. Na počátku ovšem bývají představy o ďáblu neurčité. I evangelium užívá mluvy přejaté z lidových názorů té doby. Staré východní národy viděly ve světě mnoho temných sil, což jsou bytosti lidem nepřátelské, člověka přepadají, ochromují, činí ho nemocným, zbavují ho rozumu, podřizují ho neznámým magickým silám. Zásadně to Bibli neprotiřečí. Vždyť i tam se udává jako příčina všeho zla hřích. Ježíš, který uzdravuje nemoci svými zázraky, nechce být léčitelem. jen tím ukazuje, že chce odstranit i jejich první příčinu: zlo, které kazí Boží dílo ve světě.


24.03.2006 - 20:08   JR  
» Lk 4, 31-37

Poroučí zlým duchům
I když evangelium mluví řečí své doby, přece tu vyniká prvek, který je zvláštní pro biblické zjevení. Zlo není nějaká tragická síla, proti které by i bohové byli bezmocní. Nemůže být neosobní. Působí je zlé bytosti. Zdá se, že vládne světem, ale Ježíš nám ukazuje, že jsou přemožitelné a že jsou proti síle Boží milosti bezmocné. V životopisech svatých nás udivuje,jak málo se báli tam, kde tušili vliv zlého ducha. Sv. Jan Maria Vianney se lekl, když slyšel v noci ránu do dveří. Koupil nová kostelní roucha. Co kdyby mu je zloději přišli odcizit? Ale uklidnil se, když zjistil, že to byla jenom jedna z obvyklých znepokojení, které mu stále působil ďábel. Egyptští mniši šli z oblibou bydlet na místa, kde se říkalo, že je tam vliv zlých duchů. Otcové církve přirovnávají Satana k pSv. uvázanému na řetězu. Může pokousat jenom toho, kdo k němu sám přijde a hladí ho. My však jsme s Kristem povoláni, abychom nad zlem vítězili.


24.03.2006 - 20:08   JR  
» Lk 4, 31-37

Vím, kdo jsi, ty Boži Svatý!
Tyto výroky tzv.. posedlých zlým duchem nás překvapí. Obsahují vyznání Kristova božství, ke kterému ostatní lidé ještě nedospěli. Světci však potvrzují ze zkušenosti něco podobného. Zlý duch má zvláštní průzračnost. Tuší, co je zásadně proti němu, kde se má projevit Boží moc. Sv. Ignác z Loyoly říkával, že je přesvědčen, že se má věnovat plně nějakému dílu v tom okamžiku, když vidí, že má ta práce nevysvětlitelné těžkosti a bezdůvodné nepřátele. Zlý duch tuší, že tam bude něco, co opravdu poškodí jeho vliv ve světě. Proto také Satan roznítil protivenství všeho druhu proti samému Kristu. Ale i ta byla v Božím plánu spásy světa. Sázavská legenda o sv. Prokopovi, který oral půdu a místo koní zapřáhl ďábla je symbolická. jenom světec donutí zlo, aby spolupracovalo k dobru.


26.09.2003 - 19:48   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček  
» Lk 4, 31-37

      Nás už neudivuje mohutná sila Kristových slov; my už vieme, že on je všemohúcim, vteleným Božím slovom. Možno si neuvedomujeme, že moc jeho slov naďalej účinkuje, predovšetkým vo sviatostiach, že táto moc nás oslobodzuje od hriechov, že premieňa chlieb na jeho Telo a víno na Krv. Pán Ježiš však nedáva silu len slovám svojich kňazov.
      Je faktom, že niečo z božskej moci sa môže udeľovať slovám každého z nás. Ak sa toľkokrát hovorí, že máme spoluúčinkovať s Bohom, že Boh môže nás požívať, že Kristus sa chce skrze nás prihovárať a konať – tak máme právo rátať s tým, že jeho moc sa prejaví aj v našich slovách.
      Samozrejme, radi používame silné slová na preferovanie našich právd, určite aj so šľachetným úmyslom napomínať niekoho, upozorniť ho. Možno dokonca príliš veľa silných slov počujeme v našich vzájomných „vyšetrovaniach“, slov, ktoré môžu podraziť nohy. Ale silnejšie ako slovo, ktoré dokáže podraziť nohy, je slovo, ktoré môže postaviť niekoho postaviť na nohy – a to by bolo práve to Kristovo slovo, slovo s božskou mohutnou silou.
      Človek, ktorý svojím slovom stavia iných na nohy – sám sa stáva Božím slovom, skrze ktoré sa Boh môže zjaviť a prehovoriť.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet