18.november 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Nie je pravda, že večnosť človeku kradne čas, že ho robí nepravdivým, nedôležitým. Naopak, len večnosť mu môže urobiť čas vlastným.

~Ratzinger ~

12.06.2003 - (čítanosť2640 reakcie8)


Mt 25, 1-13

      1 Vtedy sa nebeské kráľovstvo bude podobať desiatim pannám, ktoré si vzali lampy a vyšli naproti ženíchovi. 2 Päť z nich bolo nerozumných a päť múdrych. 3 Nerozumné si vzali lampy, ale olej si so sebou nevzali. 4 Múdre si vzali s lampami aj olej do nádob. 5 Keď ženích neprichádzal, všetkým sa začalo driemať a zaspali. 6 O polnoci sa strhol krik: „Ženích prichádza, vyjdite mu v ústrety!“ 7 Všetky panny sa prebudili a pripravovali si lampy. 8 Tu nerozumné panny povedali múdrym: „Dajte nám zo svojho oleja, lebo naše lampy hasnú.“ 9 Ale múdre odvetili: „Aby azda nebolo ani nám ani vám málo, choďte radšej k predavačom a kúpte si!“ 10 No kým išli kupovať olej, prišiel ženích a tie, čo boli pripravené, vošli s ním na svadbu a dvere sa zatvorili. 11 Napokon prišli aj ostatné panny a vraveli: „Pane, Pane, otvor nám!“ 12 Ale on im povedal: „Veru, hovorím vám: Nepoznám vás.“ 13 Preto bdejte, lebo neviete ani dňa ani hodiny.
12.06.2003 | Čítanosť(2861)
Mt 25, 14-30
12.06.2003 | Čítanosť(2727)
Mt 25, 31-46


30.09.2010 - 21:17   smn  
» Mt 25, 13

V Biblii olej často symbolizuje Ducha Svätého, "olej plesania", ktorý napĺňa "lampu", ktorou je svetlo Božieho slova (Iz 61, 3; Ž 119, 105). Duch Svätý však nie je niečo, čo môžeme len tak vypnúť ako baterku. Duch Svätý totiž nie je "niečo", on je "niekto"! Svojich blížnych môžeme, samozrejme, nasmerovať na Boha - ako aj tie panny z podobenstva poslali svoje priateľky k obchodníkom, aby si olej kúpili, no nesmieme si myslieť, že dokážeme urobiť niečo, čo môže v ľudskom srdci urobiť iba Boh .
Toto podobenstvo nie je o sebeckosti, ale o bdelosti a ostražitosti. Ježiš nás varuje, že spása nie je automatická: ak sa nepridŕžame svetla jeho milosti, môžeme ju stratiť. Ak žijeme neopatrne, srdce nám môže od hriechov tak stemnieť, že už ani nebudeme prosiť Boha o milosrdenstvo. V takom stave ho ani nezbadáme, keď k nám príde - ale ani jeho milosrdenstvo "nezbadá" nás!


14.08.2010 - 02:44   smn  
» Mt 25, 5

Keď sa usilujeme hľadieť na svet Božími očami, môžeme vidieť, že najmä v Európe prebieha tvrdý duchovný boj, v ktorom sa nepriatelia Boha usilujú svojho protivníka, teda nás, "uspať". Napríklad neustálym omieľaním neprávd podľa známeho príslovia: "Stokrát opakovaná lož sa nakoniec stane pravdou." Chcete dôkaz? Nuž koľko katolíkov okolo vás už súhlasí s registrovanými partnerstvami homosexuálov? Koľko mladých katolíkov žije pred manželstvom spolu, možno priamo vo vašej rodine? Koľko katolíckych žien berie pravidelne antikoncepciu, ktorá spôsobuje smrť práve počatého dieťaťa, o čom žena často ani nevie? Koľko katolíkov denne okráda svojho zamestnávateľa či zamestnávateľ - katolík okráda svojich zamestnancov, keď si žije v prepychu, no svojim ľuďom dá len minimálnu mzdu? A takmer všetci mlčíme. Zo strachu, možno ľahostajnosti, možno preto, že nám to prináša hmotný zisk. Nechali sme si uspať svoje duše...


18.01.2010 - 23:31   -ls-  
» Mt 25, 01-13

SMRT JE RADOSTNÉ SETKÁNÍ
Smrt jako radostná svatba
Naše lampy mají svítit, až ženich, náš Pán, přijde na svatbu.
Co tu má Pán Ježíš na mysli, když říká, že přijde na svatbu s námi? - Má na mysli přesně to, čemu jsme zvyklí říkat smrt. Tak nás dnes ujišťuje: Smrt věřícího křesťana je radostná událost, je to radostné setkání s Pánem Ježíšem, je to odchod na svatební hostinu s ním.
Proč tedy jsme smutní, když nám někdo zemře, proč pláčeme, proč teskníme?
Protože pro nás, kteří tu ještě zůstáváme, znamená smrt rozloučení a loučení je smutná věc. Protože z našich milých zůstane najednou jen studená mrtvola, a ta nás odpuzuje. Vidíme rakev, vidíme hrob. Člověka živého už nevidíme a tak není snadné nad mrtvým tělem věřit v život po smrti.
Svatý Pavel má také starost, abychom nezapomněli, jak to je při smrti doopravdy: „Bratří, nechci vás nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit, jako to dělávají nevěřící. My věříme, že Ježíš vzkřísí ty, kdo zemřeli ve víře v něho.“ - Není tu hrůza, není tu smutek ani strach ze smrti.
To je první poučení z dnešního slova Božího: Smrt věřícího křesťana je radostné setkání s Pánem Ježíšem tváří v tvář. Je to pozvání na svatební hostinu do nebe.
Stále vyhlížet Pána Ježíše
Moc pěkně zní to podobenství.
Ale je tam i výstraha. Nezaspi to nejdůležitější, setkání s Kristem, svou věčnou blaženost. Zaspali jsme už v životě jistě každý ledacos, a najednou nám ujede vlak. Všichni jsme ospalci, jako těch deset panen. Ale pozor, říká dnes Pán Ježíš: nebe si nikdo nevydřímá! Kdo se nepostará o zásobu oleje, kdo si jej neshromáždí dost, dokud je čas - dokud žije, - ten na poslední chvíli už pak nic nespraví, ten zůstane sám.
Stále máme vyhlížet Pána, jestli už přichází. Máme si skládat jeho podobu rys po ryse. Jako kapka po kapce plní olejem nádobu.
Zopakujme si trojí ponaučení z dnešního slova Božího:
První: Smrt věřícího křesťana je radostné setkání s Pánem Ježíšem tváří v tvář. Je to pozvání na svatební hostinu do nebe.
Druhé: Kdo se nesnaží setkat s Pánem Ježíšem, poznat ho už na zemi, za svého života, ten se s ním nesetká ani v nebi.
Třetí: Musíme se stále učit dělat dobro, protože celou věčnost budeme moci dál konat to dobro, kterému jsme se naučili, spolupracovat s Ježíšem na vykoupení světa od zla.
Není to úchvatná představa? Pojďme povědět Pánu Ježíši: Pane, věřím v tebe. Nechci prožít svůj život jako panny ospalé, chci shromáždit co nejvíc oleje dobrých skutků. A začnu s tím už dnes.


01.03.2006 - 13:12   JR  
» Mt 25, 1-13

Příchod uprostřed noci
Olej se v lampě uchovává, ale zapaluje se, až se setmí. Proto vypadají ve dne všechny lampy stejně, ať už mají nebo nemají olej. Kdy se setmí? V plném smyslu až při tělesné smrti. Ale už v tomto životě je mnoho okamžiků, ve kterých se nám zdá, že se připozdívá, že jsme v mlze, že jsme ztratili cestu. V těchto okamžicích se poznává už zde na zemi, že někdo má nebo nemá světlo milosti. Je to světlo, které sice nehoří jasně, ale přece jenom dostatečně, abychom neztratili správný směr. I velcí světci někdy prožívali periody úzkosti. Zdálo se jim, že je nebe pro ně zavřené. Takový dojem měla i Terezička z Lisieux před smrtí. Ale přece jednu jistotu měla a mají ji všichni věřící:jistotu víry, důvěry. Nevidíme dopředu, ale přesto cítíme, že cesta, po které jdeme, je správná a že ji nemůžeme opustit. Pseudo-Makarius, kterého jsme právě citovali, popisuje tyto stavy příkladem někoho, kdo jde s lampou za větru. Ohýnek plápolá na všechny strany, ale neuhasne. Proto si ho tím více vážíme a jsme si jisti, že se rozhoří naplno, až utichne vítr a bude klid.


01.03.2006 - 13:12   JR  
» Mt 25, 1-13

Očekáváni ženicha
Víra je jako skok do tmy. Tak se to alespoň zdává velkým konvertitům, když se mají konečně rozhodnout víru přijmout. Ale proč se tedy toho skoku nakonec odváží? jeden z nich to pěkně vysvětlil. Nechápeme v tom okamžiku opravdu nic. Tma je úplná. Ale cítíme, že není prázdná. Někdo tam stojí a víme, že nás zachytí, že nespadneme, ani se neudeříme. Olej je symbol věčného světla. Ale co by bylo platné osvítit dům, kdyby byl prázdný a nikdo nás tam nečekal. Přirovnání k pannám a ženichu je příhodné,je v biblické tradici. Písmo je poselství o Bohu živém. jeho život není v čase, není v místě. Je však věčné setkání Otce, Syna a Ducha svatého, tří osob v jednotě, v nepřístupném světle. Do toho však jsme přesto dostali přístup my, proto očekáváme v blahé naději příchod našeho Pána Ježíše Krista.


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 25, 1-13

      Pozaspávali tie panny, ktoré boli unavené bdením. A predsa, keďže nevedeli hodinu príchodu svadobného sprievodu, mali zotrvávať v bdelom očakávaní.
      Podobne nikto z nás nevie, kedy udrie pre neho hodina nejakej životnej šance, nejakej skúšky, nejakej skúsenosti, nejakej vážnej skúšky. Veľmi často až neskoro sa dozvedáme, že sme niečo premárnili, či niečo zanedbali.
      Znakom bdelosti je modlitba. To je to otočenie vypínačom, zapojenie lampy do siete. Modlitba môže, samozrejme, znamenať určitý minimalizmus: modlitba ráno a večer - a to ešte roztržitá - a tým sa to končí. To nie je žiadne bdenie. Ten, ktorý nás vyzval k bdeniu, dal radikálne odporúčanie: Treba sa stále modliť a neochabovať (Lk 18,1). A to znamená, že každá chvíľa nášho dňa, každá práca, každá bolesť i smútok, aj každá radosť -môžu a majú sa stať našou modlitbou, ak budú posvätené dobrým úmyslom a skrze - čo možno najčastejšie - tzv. strelné modlitby, čiže obetovanie našich záležitostí Bohu. Vďaka takýmto aktom naše srdce sa stáva akoby citlivým radarovým prístrojom, ktorý zachytáva vlny mysle a pocitov, ktoré nám dáva Boh; stáva sa citlivým voči všetkým dobrým vnuknutiam - ako aj voči ohrozeniam, aké vyplývajú z našich slabostí, zlých náklonností a nestálosti našej prirodzenosti.
      Ale nielen samotná modlitba rozhoduje o našej bdelosti. Okolo nás sa deje veľa zla, ktoré by sme mohli prekaziť, voči ktorému máme zaujať otvorené a rozhodné stanovisko. Žiaľ, vo všeobecnosti sme zahľadení len na úzky okruh našich osobných záležitostí, ľahostajní voči tomu, čo sa deje mimo nás - až náhle s hrôzou zistíme, že aj naše osobné záležitosti sú ohrozené.
      Spievame Bohu: Nech ťa aj náš spánok chváli. Samozrejme, spánok to je dobrá a užitočná vec; nech spí, komu to dovoľuje čas a podmienky. Ale ako možno pokojne spať, ak nie sú vybavené vážne veci, ani zažehnané vážne nebezpečenstvo?


05.11.2005 - 21:24   Angelo Scarano  
» Re: Mt 25, 01-13

      O těchto posledních třech nedělích budeme číst perikopy z eschatologické řeči (Mt 24-25), pojednávající o příchodu Syna člověka. V prostřední části této řeči (24,36-25,13: dnešní text je její součástí) se jako „refrén“ opakuje výzva k bdělosti: Pán přijde v neznámý den, proto je třeba být neustále připraven. Tato bdělost, připravenost je také specifikována jako věrnost v povolání (24,45n.). V našem textu se nevysvětluje, jak konkrétně tuto připravenost chápat - spíš se vyjadřuje obecná naléhavá výzva k neustálé připravenosti.
      Symbol svatby, ústřední v dnešní perikopě, je oblíbeným motivem eschatologických textů (např. Mt 22,1n.): podtrhuje totiž naplnění, hojnost, radost mesiánské doby.

      1 Uvozovací věta podobenství bývá v liturgickém textu překládána zavádějícím způsobem, ale bohužel se do dnešního úryvku, kromě běžné „chyby“, podařilo vnést i další dvě, které tak dohromady značně zkreslí původní smysl:
      1/ Klasický chybný liturgický překlad „nebeské království je podobné“ se má nahradit správným a smysluplným „s nebeským královstvím je to tak, jako když…“ (v aramejštině je to běžná uvozovací věta podobenství; tak i ekum. překlad); liturg. překlad postrádá smysl: nebeské království totiž pošetilým a moudrým pannám podobné není!
      2/ Vynechalo se příslovce „tehdy“, které je v tomto případě důležité, protože zdůrazňuje, že se nehovoří o uskutečnění Božího království „tady a teď“ (na rozdíl od podobenství o království v kap. 13), ale teprve „v onen den“, při příchodu Ženicha.
      3/ Podobenství má „apokalyptický obsah“ (mluví o konečném Kristově příchodu), pojednává o budoucích (a ne přítomných!) událostech, a proto je (logicky) v řeckém originále sloveso v budoucím čase: „s nebeským královstvím to bude tak, jako když deset…“
      Další problematické slovo je „panny“ – liturgický překlad sice věrně odráží původní text, ale může být zavádějící. Toto slovo (a motiv svatby) by nás mohlo zavést na scestí, že jde o ty panny, které se připravují na svatbu se ženichem. Ve skutečnosti se nejedná o nevěsty, ale o družičky, které byly zároveň pannami (tvořily jakýsi doprovod při svatbě). Tyto družičky tedy nejsou nevěstami; o těch se v podobenství vůbec nehovoří! Navíc je nepředstavitelné, že by podobenství hovořilo o několika nevěstách pro jednoho ženicha! Lepší překlad celého verše by tedy zněl takto: Tehdy to s nebeským královstvím bude tak, jako když deset družiček vzalo… (ekum. překlad má skoro stejné znění). Celé podobenství je tedy názornou ukázkou, jak se „v onen den“ uskuteční (naplní) Boží království.
      Text neupřesňuje, kde se tyto družičky nacházely (zda v domě ženicha, nebo nevěsty, nebo jejích rodičů) – to ani není důležité pro výklad podobenství.
      2 Velmi důležité je označení družiček: jedny byly pošetilé, druhé prozíravé. Pošetilost je zde v kontrastu k „prozíravosti“, a proto se má chápat jako „neprozíravost“.
      3-4 Příkladné družičky byly prozíravé v tom, že vzaly do nádobek olej, který se měl doplnit do lamp. To je velmi podstatný detail, protože jinak se chování družiček „pošetilých“ v ničem neliší od těch „prozíravých“ – jedny i druhé připravily všechny potřebné „rekvizity“ (lampy, předpokládá se, že hořící, tedy s olejem), jedny i druhé pak usnuly, jedny i druhé chtěly jít vstříc ženichovi.
      Co je tím olejem? V dějinách můžeme nacházet velmi různé interpretace: dobročinné skutky (Jan Zlatoústý), samotný Kristus (Efrém Syrský), láska (Augustin, jinde uvádí radost), Duch svatý (Symeon Mezopotámský, Alford), milost (Arnobius mladší, Matthew Henry), víra (Luther), věrnost v povolání (Bonnard), osobní vztah s Pánem (Sand). Kalvín oproti tomu říká: „Nejprostší a nejpřirozenější odpověď je ta, že horlivé a krátkodobé nadšení nestačí“. Velké množství tak rozmanitých výkladů vedlo k rezignujícímu ohlasu: „Olej je cokoli se ti líbí“ (Bruce). Jaký postoj zaujmout k těmto výkladům? K čemu se přiklonit? A proč? Abychom se dobrali odpovědi, musíme dočíst perikopu až do konce.
      5 Další podstatný element podobenství je zpoždění ženicha (to při skutečných svatbách na Východě nebylo nic neobvyklého!). Všechny družičky usnuly – tím se podtrhuje, že ženich dlouho otálel. Navíc se tím naznačuje, že družičky nevěděly, kdy má vlastně ženich přijít (jinak by zřejmě zůstaly bdělé). „Usnutí“ není pranýřováno (jak ukazuje pokračování podobenství), nemá se proto „alegorizovat“ (vyložit „duchovně“) jako nedostatek bdělosti. Tou „bdělostí“ (správně chápanou!) máme totiž rozumět něco jiného, a sice připravenost prozíravých družiček.
      6-7 Uprostřed noci znamená, že už uplynulo několik hodin, dost času na to, aby se spotřeboval skoro všechen olej v lampách. Najednou se ozve křik, že ženich přichází (tento detail nemusíme alegorizovat, slouží k zabarvení příběhu). Družičky procitly a začaly upravovat lampy, čili očišťovat je a přidávat do nich olej, aby jasně hořely.
      8-9 Neprozíravé družičky však vidí, že jejich lampy dohasínají. Z toho můžeme jasně vyrozumět, že jejich lampy byly připravené jen zpočátku … ale ne až do rozhodujícího okamžiku. Neprozíravě si nevzaly tolik oleje, kolik bylo třeba na to, aby měly „až do konce“ hořící lampy.
      Pošetilé družičky prosí o pomoc ty prozíravé, setkávají se však s odmítnutím. Co z toho vyvodit? Připravenost (či nepřipravenost) nemůže nikdo „doplnit“ za mě. Každý se má připravit za sebe – v rozhodujícím okamžiku to za mě nikdo jiný nemůže vykonat. Tou připraveností můžeme rozumět disponování se, otevřenost vůči setkání… se ženichem.
      10 Nedisponované družičky nemohly vejít na svatbu – dveře se zavřely. Družička bez hořící lampy… nemá co dělat na svatbě! A teď je už pozdě „chtít něco udělat“ – čas přípravy skončil. Pošetilé družičky neobstály, nebyly na výši svého úkolu – v rozhodujícím okamžiku, když ženich konečně přišel, nebyly připravené.
      Dveře zavřené vyjadřují neodvolatelné rozdělení „prozíravých od pošetilých“.
      11-12 Marné a prázdné je volání: „Pane, Pane“. Svým nedbalým počinem neprozíravé družičky totiž ukázaly, že jim nešlo tolik o to, aby nezklamaly ženicha. Jejich slova neodpovídají jejich vnitřnímu postoji. Proto zní tvrdá, ale pravdivá reakce ženicha: „Neznám vás“. „Znát“ v biblické řeči znamená mít s někým společenství. Výrok „neznám vás“ je tedy totéž co „nemáte se mnou společenství, nepatříte ke mně“ – nepatříte ke mně, protože jste o mě nedbaly, jinak byste jednaly prozíravě a připravily se tak, abyste mohly vejít na svatbu.
      13 Vysvětlení podobenství je podané větou „proto bděte, protože neznáte dne ani hodiny“. Bdělost máme chápat jako aktivní připravenost, „způsobilost“ vejít na svatbu. Připravenost nejen chvilková, dočasná, ale trvalá – proto je v originále sloveso „bděte“ nedokonavé (tj. bděte stále), proto se říká „vždyť neznáte dne ani hodiny“, proto se mluví o prozíravosti, která vede k stálé připravenosti.
      Stručně řečeno: v tomto podobenství jde o stálou připravenost, až do konce, až do chvíle setkání se Ženichem.

      Nechali jsme otevřenou otázku, co symbolizuje olej. Odpověď zní: na tuto otázku žádná odpověď není! Lépe řečeno: otázka je špatně položena! Prvek oleje nemáme totiž alegorizovat („vyložit duchovně“)! Olej jako takový nemá žádný zvláštní „hlubší“ význam – je třeba jej chápat v kontextu celého příběhu. A to znamená – prozíravé si vzaly do nádobek i olej, který mohly doplňovat do lamp, aby tak byly stále připraveny, až do té chvíle, kdy měl přijít ženich! Tyto družičky byly prozíravé, myslely na „nejistou“ budoucnost, že ženich přijde „v neznámou hodinu“, a proto si vzaly… olej, aby mohly být neustále připraveny. Neprozíravé měly olej jen do určité chvíle… neměly jej však až do chvíle setkání se ženichem. Tyto pošetilé družičky nepomyslely prozíravě na to, že ženich nepřijde hned, ale v neznámý den.

      Nutkání vyložit všechny detaily podobenství svědčí o nepochopení tohoto literárního druhu. Podobenství totiž není alegorií, kde každý detail má „hlubší význam“. U podobenství toto neplatí – zde je rozhodující hlavní poselství celého příběhu. Některé detaily mohou mít „duchovní smysl“, ale určitě ne všechny. Proč tedy máme takové „zbytečné“ detaily? Slouží k dokreslení a oživení podobenství, které má být skutečným příběhem. A jak „objevit“, které detaily mají „hlubší smysl“ a které slouží jen k dokreslení příběhu? Na tuto otázku neexistuje žádná odpověď, žádný „klíč“. Je na čtenáři, aby vykládal s citem – bez touhy vyložit všechny detaily, a tak text znásilňovat!
      Každé podobenství je neúplné, protože zdůrazňuje jen určitý aspekt. A proto se nemusíme divit, že nám některé detaily budou chybět. V našem podobenství například nemáme nevěstu! A kdo tou nevěstou je? Tuto „díru“ v podobenství bychom sotva zakryli „výkladem“, že nevěstou (implicitní) je vlastně církev: vždyť církev představují družičky! Opět si tedy musíme připomenout, že podobenství bývá neúplné, „nedotvořené“, selektivní. Tato neúplnost není na závadu, naopak! Umožňuje totiž určité zdůraznění – a toto je typické pro každé podobenství.

      Pokud jsme pochopili rozdíl mezi alegorií a podobenstvím, pak „bez problémů“ zodpovíme tyto otázky:
      Kdo jsou ti prodavači? Co to znamená, že pošetilé družičky „šly kupovat“? A kdy vlastně „šly kupovat“ – vždyť pokud příchodem Ženicha chápeme druhý příchod Kristův a naplnění času, pak si ty družičky šly opatřit olej… v nějakém dodatečném čase po „naplnění času“?
      Odpověď na tyto otázky je vždy stejná: tyto detaily žádný zvláštní duchovní smysl nemají, mají jen příběh dotvářet.


01.01.1970 - 01:00   JR  
» Mt 25, 1-13

Symbol oleje
Lampa bez oleje nehoří. Je to tedy symbol smrti. Kdy vlastně nastává smrt? I lékaři rozlišují tzv. klinickou smrt a opravdový konec života. jsou totiž jisté známky, že život v těle přestává. Je to už opravdový konec? Ale u smrti neznáme ani začátek. Podle jedné španělské písně začíná člověk umírat už při narození. Ale tu jde o přirozený život tělesný. My křesťané věříme v život věčný, ale také ve věčnou smrt hříšných. Kdy začínají? Život se tu ztotožňuje s milostí, kterou symbolizuje olej v lampě. Kdy tedy člověk umírá? V opravdovém smyslu ztrácí život v okamžiku, kdy pozbyl posvěcující milost. Proto se říká těžkým hříchům také „hříchy smrtelné“. Na zemi sice hříšník ještě pokračuje v životě, ale je to jen jakoby blikání posledního zbytku oleje. Tělesná smrt zjeví to, co bylo uvnitř. Je tedy velký rozdíl mezi lidmi. Vlci jsou všichni vlci, ovce jsou ovce, píše Pseudo-Makarius. Vypadají stejně a stejní jsou. Lidé však vypadají stejně jenom navenek. Uvnitř jsou buď ovce, nebo vlci, nosí v sobě život nebo smrt.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet