16.september 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Dobre využívajme čas! Nezabúdajme na prekliaty figovník. Rástlo na ňom prinajmenšom lístie, a predsa mu nepomohlo, že nebol čas fíg práve vtedy, keď ich pán hľadal.”

~SV. JOSEMARÍA ESCRIVÁ~

12.06.2003 - (čítanosť3114 reakcie5)


Mt 21, 18-27

      18 Keď sa ráno vracal do mesta, pocítil hlad. 19 Pri ceste videl figovník. Išiel k nemu, ale nenašiel na ňom nič, len lístie. Preto mu povedal: „Nech sa na tebe už nikdy neurodí ovocie.“ A figovník hneď vyschol. 20 Keď to učeníci videli, zadivili sa a povedali: „Ako to, že figovník tak naraz vyschol?“ 21 Ježiš im na to povedal: „Veru, hovorím vám: Ak budete mať vieru a nebudete pochybovať, urobíte nielen to, čo sa stalo s figovníkom, ale keby ste aj tomuto vrchu povedali: „Zdvihni sa a hoď sa do mora,“ stane sa to. 22 A dostanete všetko, o čo budete s vierou prosiť v modlitbe.“
      23 Keď prišiel do chrámu a učil, pristúpili k nemu veľkňazi a starší ľudu a pýtali sa: „Akou mocou toto robíš? A kto ti dal túto moc?“ 24 Ježiš im povedal: „Aj ja sa vás na niečo spýtam. Ak mi odpoviete, i ja vám poviem, akou mocou toto robím. 25 Odkiaľ bol Jánov krst? Z neba; či od ľudí?“ Oni rozmýšľali a hovorili si: „Ak povieme: „Z neba,“ povie nám: „Prečo ste mu teda neuverili?“ 26 Ale ak povieme: „Od ľudí,“ máme sa čo obávať zástupu, lebo Jána pokladajú všetci za proroka.“ 27 Odpovedali teda Ježišovi: „Nevieme.“ A on im odvetil: „Ani ja vám nepoviem, akou mocou toto robím.“

18-22.      Mk 11, 12-14. 20-24.
23-27.      Mk 11, 27-33; Lk 20, 1-8.
12.06.2003 | Čítanosť(3245)
Mt 21, 33-46
12.06.2003 | Čítanosť(2902)
Mt 21, 28-32
12.06.2003 | Čítanosť(2722)
Mt 21, 12-17


19.11.2006 - 15:10   a.o.  
» Mt 20,17-28

Ježíš v Matoušově dvacáté kapitole již potřetí naznačuje cíl své cesty: vydání a ukřižování v Jeruzalémě ústící do vzkříšení. Učedníci však stále nerozumějí. Mají snad ještě v uších Ježíšovo zaslíbení, že „při znovuzrození všeho“ budou sedět na dvanácti trůnech izraelských kmenů (Mt 19,28). Ježíšova odpověď je zároveň odmítnutím (jejich falešných představ o vládě) i pozváním (k následování na cestě služby ústící v kalich utrpení). Cesta učedníka je cesta otrocké služby ústící ve velikonočním vydání života Bohu i lidem.


20.11.2004 - 06:08   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček  
» Mt 21, 23-27

      Ak v Advente rozjímame o takých či iných spôsoboch Kristovho príchodu, musíme tiež vidieť a doceniť fakt jeho príchodu skrze slovo. Čítame, že Ježiš prišiel do chrámu a učil. Takýto Kristov príchod sa ustavične opakuje po stáročia ako fakt čo najreálnejší a spasiteľný. Kristus prichádza a učí nielen v chrámoch vybudovaných rukami, ale tiež vstupujúc do chrámu, akým je každý z nás.
      Prišiel so svojimi slovami, aby nás čo najlepšie poučil: o milujúcom a milosrdnom Bohu, o duši ako najcennejšom poklade, o Božom kráľovstve, ktoré máme budovať, o našom zmŕtvychvstaní a večnom živote ako definitívnom splnení našich nádejí a túžob.
      Pán Ježiš prichádza skrze svoje slová k tým, ktorí ho osobne nepoznajú, ale ktorí ho môžu dosť presne poznať skrze to, čo hovorí. Lebo možno pozerať na človeka v jeho vlastnej podobe – a nepoznať ho, ak mlčí. Preto ktosi povedal: Hovor, aby som ťa konečne videl. Pán Ježiš hovorí – a poznávame ho ako najmúdrejšieho Učiteľa, ktorý kladie púožiadavky, ale i takého, čo má pochopenie, ktorý nás poučuje, vystríha, napomína, karhá, ale tiež uspokojuje a potešuje.
      A Pán Ježiš prichádza ako Slovo, Božie slovo, vtelené Slovo. To od neho pochádzajú všetky prejavy Božieho slova: v diele stvorenia a v celých dejinách spásy; Ježiš je stvoriteľským, prinášajúcim spásu, osvecujúcim Slovom. Pozerajúc na neho, obdivujúc jeho skutky, jeho čnosti a dokonalosti – nielen počujeme Božie slovo, ale ho aj vidíme.
      Nie všetci vidia, lebo nie všetci chcú vidieť. Ako sme počuli, boli takí, ktorí videli na vlastné oči – ale pýtali sa: akým právom učíš? Lebo im to učenie nevyhovovalo.
      Slovo sa stalo telom, aby sa za nás obetovalo. Kiežby aj tieto slová, ktoré nám Boh adresuje, sa stávali telom skrze naše obete a náš život.


25.09.2004 - 21:23   JR  
» Mt 21, 23-27


Odkud byl Janův křest?
Pro hodnocení případu jsou vždycky důležití hodnověrní svědkové. Jich se ptáme, jak oni věc posuzují, co oni soudí o případu. Sv. Jan Křtitel vydal jasné a důrazné svědectví o Ježíšovi (srv. Jan 1,29nn.). Byl to svědek hodnověrný a lid mu věřil. A přece ani to izraelské předáky nepřesvědčilo a jeho hodnověrnost uvedli v pochybnost. Ježíšovu učení a církvi už po dva tisíce let vydávají svědectví miliony věřících. Někteří z nich za toto svědectví dávají i život, jsou mučedníci, řecky a latinsky martyres, to znamená svědkové. A přece je tolik těch, kdo jim nevěří. Prostě neuznávají jejich hodnověrnost. Je to logický důsledek ateismu: kdo nevěří Bohu, přestane věřit i lidem. Důsledky tohoto postoje známe z denní zkušenosti.


25.09.2004 - 21:23   JR  
» Mt 21, 23-27

Velekněži a starší lidu se ptali: Jakou mocí děláš tyto věci?
Není to ojedinělý případ, stává se to snad často. Vyskytne se v Lurdech zázračné uzdravení. Ateista, nevěřící lékař, má po ruce všechny argumenty, aby to vyšetřil: rentgenové snímky, svědectví těch, kdo byli blízko pacienta samého. Jaký bude jeho úsudek upřímný a vědecký? Prohlásí, že tu jde o případ, který si nedovede vysvětlit, že se takové uzdravení v Iékařské zkušenosti nevyskytuje. Zeptáme-li se ho pak, věří-li, že tu jde o Boží zásah, prohlásí, že to není jeho kompetence. A na otázku, věří-li on sám v zázrak, musí vyznat upřímně, že ne. Nevěří-li někdo v Boha, nemůže ovšem věřit, že by byl ve světě činný, že by do dění zasahoval. Předáci izraelského národa nechtěli věřit, že je Ježíš poslaný Mesiáš, nemohli tedy ani jeho skutky považovat za Boží. Proto ani dnes církev nepřesvědčí nikoho, kdo k ní už předem zaujal negativní postoj. Spisovatel Werfel si zvolil jako motto ke své Písni o Bernardettě tato slova: „Kdo věří v Boha, zázraky nepotřebují a těm, kdo v Boha nevěří, žádné zázraky nepomohou.“


25.09.2004 - 21:23   JR  
» Mt 21, 23-27

Jakou moci děláš tyto věci?
Mezi Ježíšovými skutky ovšem nejvíc působily na lid jeho zázraky, podivuhodná uzdravení nemocných. I dnes se vyskytují léčitelé, kteří se snaží pomoci zvláštním způsobem. Když se to podaří, říkáme, že mají zvláštní moc. Ale nepovažujeme ji za zázračnou. Vždyť příroda dává některým lidem zvláštní schopnosti a síly. Zázraky Kristovy však rozhodně překračovaly možnosti přírody Působila tu vyšší moc. Musí se nutně předpokládat zásah Boží? Co kdyby tu byl vliv zlého ducha? Teoreticky by to bylo možné. Proto sám Ježíš často ujišťuje lid, že tu jde o moc, kterou mu dal Otec a že se dá dokonce říci, že sám Bůh Otec koná tyto zázraky prostřednictvím Syna (srv. Jan 10,25). Proto se také zástupy divily, „že dal Bůh takovou moc lidem“ (Mt 9,8). Celé dějiny spásy, jak je známe z Bible, nás ujišťují, že Bůh sestupuje k lidem a že jim propůjčuje svou, tj. Boží moc. Toto tajemství je dodnes základem církve, hlavně její modlitby a svátostí.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet