18.september 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Veľmi často sa uspokojujeme túžbou byť anjelmi v nebi, a pritom zabúdame byť čestnými ľuďmi na zemi.

~SV. FRANTIŠEK SALESKÝ~

12.06.2003 - (čítanosť3649 reakcie6)


Mt 17, 14-21

      14 Keď prišli k zástupu, pristúpil k nemu istý človek, padol pred ním na kolená 15 a hovoril: „Pane, zmiluj sa nad mojím synom: je námesačný a veľmi trpí, lebo často padne do ohňa a často do vody. 16 Priviedol som ho k tvojím učeníkom no nemohli ho uzdraviť.“ 17 Ježiš povedal: „Neveriace a skazené pokolenie, dokiaľ budem s vami? Dokedy vás mám ešte trpieť? Priveďte ho sem ku mne.“ 18 Ježiš zlému duchu pohrozil, ten z neho vyšiel a chlapec bol od tej hodiny zdravý. 19 Keď boli učeníci s Ježišom sami, pristúpili k nemu a spýtali sa ho: „Prečo sme ho nemohli vyhnať my?“ 20 On im povedal: „Pre svoju malú vieru. Veru, hovorím vám: Ak budete mať vieru ako horčičné zrnko a poviete tomuto vrchu: „Prejdi odtiaľto ta!“ - prejde. A nič vám nebude nemožné.“ (21 Tento druh sa nedá vyhnať ináč, iba modlitbou a pôstom.)

14-20.      Mk 9, 14-28; Lk 9, 37-42.
12.06.2003 | Čítanosť(3472)
Mt 17, 1-13
12.06.2003 | Čítanosť(3270)
Mt 17, 22-27


01.03.2006 - 12:32   JR  
» Mt 17, 14-19

Náměsíčný, síla vnějších vlivů
Různé druhy náměsíčnosti se dost vyskytují. Staří medici měli pro to primitivní vysvětlení. Cornelius a Lapide je přepisuje. Měl by to být podobný jev, jako je u moře příliv a odliv. I v těle máme šťávy, zvláště tzv. melancholické, a ty při úplňku měsíce stoupnou do hlavy. Pochopitelně dnes nejsme nakloněni přijmout takovou duchaplnou teorii. Ale přesto smě si vědomi, jak člověk podléhá, zvláště pokud jde o nálady a reakce, vlivům okolí: změnám počasí, zimě horku, atd. Ti, kdo se neovládají, stávají se stále více náladovými a je těžké s nimi vyjít. Náladovost se ovšem nevyléčí pilulkami, ale jen postem, rozumíme-li tomu výrazu v širším slova smyslu, tj. uměním osvobozovat ducha od poručnictví těla a vnějších vlivů. Je to přirozené? Namítají, že se má člověk přírodě úplně po dat, aby jejích sil využil. Odpovíme na tu námitku přirovnáním: plavec umí využít všech vln, aby ho udržely nad vodou, ale nesmí se jim poddat tak, aby ho utopily


01.03.2006 - 12:32   JR  
» Mt 17, 14-19

Osvobozeni postem
Postem rozumíme v nejužším slova smyslu odříkání v jídle a pití. Nemůže být totální. Člověk by zemřel. Morálka ostatně ani nedovoluje postit se tak, aby člověk onemocněl nebo se tak oslabil, že by nemohl zastávat své povinnosti. Všeobecné pravidlo postu, které plyne z přirozeného zákona stanovil sv. Basil. Pozoroval,jak platí v přírodě tzv. princip dostatečností. Každá rostlinka bere ze země tolik látek, kolik potřebuje ke svému růstu. Živočichové jedí tolik, kolik jejich organismu odpovídá. Řídi se pudem. I člověk má přirozené pudy, ale má i svobodu, abych ji správně užíval. Hřích, špatná výhova, neukázněnost způsobila, že se mu jeví jako “potřeba“ to co je ve skutečnosti nadbytečné. Zdá se mu zdraví prospěšným i to, z čeho onemocní. Žije tedy v zajetí iluzí trpí, že nemůže ukojit touhy už dávno nejsou přirozené. Správně organizovaný půst jej od těchto iluzí osvobozuje. A jeho osvobozující energie se přenáší na všechno, s čím se setkává.


01.03.2006 - 12:32   JR  
» Mt 17, 14-19

Osvobozující modlitba
Modlitba je „povznesení mysli k Bohu“. Výraz „povznesení“ je dobře volen. O jiných myšlenkách říkáme naopak že nás “tíží” „zatěžují“. Všechno dobré a krásné umisťujeme symbolicky „nahoru“ „dolu” upadáme, ztrácíme naději, pozbýváme ideály. Ten,kdo padá a nemůže si sám pomoci, potřebuje někoho, kdo by ho pozvedl. Tu funkci má v duchovním životě modlitba: povznáší k Bohu. I ona má tedy funkci osvobozující. Proto ji přirovnávají ke křídlům duše. Ale někteří namítají: vždyť modlitba sama občas tíží a zdá se být břemenem. Kněz, který se vrátí pozdě večer unavený a má se ještě pomodlit církevní hodinky, necítí, že by mu to ulehčovalo. Jsme ‚ v neděli na liturgii a oči klíží spánek tak, že se musíme přemáhat, abychom neusnuli. A přece i v těchto případech modlitba svou osvobozující sílu dříve nebo později projeví. Odpovídali na podobnou námitku už dávno v minulosti přirovnáním: křídla orla ‚sou těžká, ale jen když jsou useknutá‘ živá nesou velkého ta a do výše. Tak se zdá i modlitba těžká, jen když ztratí souvislost se životem.


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 17, 14-20

      Pán Ježiš hovorí, že by stačila viera ako horčičné zrnko, a napriek tomu vyčíta svojim učeníkom príliš malú vieru. Hovorí, že pre veľkú vieru nebudú žiadne nemožnosti - a toto prisľúbenie sa vzťahuje aj na nás.
      Prijímame toto prisľúbenie s nedôverou. Práve: s nedôverou; to znamená, že aj naša viera je, žiaľ, menšia než horčičné zrnko. Pýtame sa: ako je to? Či naša viera by bola schopná konať zázraky, ako viera rôznych, slávnych, svätých divotvorcov?
      Teda! A prosili sme niekedy Boha o zázrak? Ak aj - tak vždy s tým akoby pokorným pochybovaním: kdeže by tam Pán Boh urobil pre mňa zázrak! Kdeže by tam moje modlitby boli schopné zázračne uzdravovať, premieňať, rozmnožovať chlieb, utišovať bolesť a utišovať búrky! Čiže jednak nedostatok viery, a teda aj nedostatok zázrakov. To neveriace pokolenie - ako ich nazýva Pán Ježiš - to sme aj my.
      A predsa zázraky sa dejú - a to práve kvôli veľkej viere. Dôverujme Kristovmu prisľúbeniu a odvážme sa prosiť o zázrak. Ak to bude zázrak skutočne potrebný a prosba bude mať zmysel - môže sa neraz vyskytnúť príležitosť vyskúšať našu vieru, či sa ukáže schopnou prenášať hory.
      Pozeráme na to, čo sa odohráva pred nami na oltári, s vierou, ktorá dokáže konať zázraky v našich srdciach a v našom živote?


19.06.2004 - 13:42   PaedDr. František Dancák  
» Mt 17, 19-20

      Prof. Dr. Hannes Lindemann sa v roku 1958 podujal sám preplaviť cez Atlantický oceán. Vedel, že dovtedy viac ako sto ľudí z rozličných svetadielov, ktorí sa o to pokúšali, doplatili na to životom. Keď boli 40-50 dní na šírom mori, začali halucinovať, zbláznili sa a zahynuli. Lindemann tvrdí, že zahynuli preto, že nemali dosť viery. Preto prof. Lindemann celých šesť mesiacov pred pokusom každodenne živil v sebe vieru. Stále opakoval: „Ja to dokážem, dokážem to!“ Týmto cvičením získal pocit istoty, ktorý je identický s náboženským pocitom: Vo mne je Božia sila.
      Takto vystrojený presedel 72 dní a nocí vo svojej lodičke uprostred mora. Nezbláznil sa a jediný zo všetkých prežil tento pokus. Preto má vo svete veľkú váhu jeho tvrdenie, že viera znamená získanie životnej sily.
      Tak za čias apoštolov, tak aj dnes, sa mnohí spoliehajú iba na svoje sily. Preto sú tieto Ježišove karhavé slová k ľudu „o neveriacom a skazenom pokolení“ (17, 17) a k apoštolom: (nedokázali ste nič) „pre svoju malú vieru“ (Mt 17, 20).


19.09.2003 - 15:46   PaedDr. František Dancák  
» Mt 17, 15

      Mária Antoinetta, väznená v Temple spolu s rodinou, dostala možnosť vyslobodiť sa, ale bez detí. Odmietla. A tomu, kto ju chce vyslobodiť, hovorí: „Viem, že už nebudem mať takú možnosť, ale nemohla by som sa z ničoho tešiť, keby som opustila svoje deti.“
      Život bez detí je ako prasknutý zvon. Nemá zvuk... Deti sú požehnaním pre rodičov... A čo všetko vynaložia rodičia na ich výchovu! Koľko starostí v čase choroby, bolestí či nejakého problému v živote... Preto je len samozrejmé, že i ten rodič z evanjelia prosí Ježiša o pomoc pre svojho syna.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet