23.september 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Nemáme sa modliť, aby sme neboli pokúšanými - je to vec nemožná, ale aby sme neboli pokušeniami premožení, ako sa to stáva u tých, ktorí sú nimi posadnutí a premožení.

~Origenes ~

12.06.2003 - (čítanosť3491 reakcie5)


Mt 8, 18-22

      18 Keď Ježiš videl okolo seba veľké zástupy, rozkázal preplaviť sa na druhý breh. 19 Tu k nemu pristúpil istý zákonník a povedal mu: „Učiteľ, pôjdem za tebou všade, kam pôjdeš.“ 20 Ježiš mu odvetil: „Líšky majú svoje skrýše a nebeské vtáky hniezda, ale Syn človeka nemá kde hlavu skloniť.“
      21 Iný, jeden z jeho učeníkov, mu povedal: „Pane, dovoľ mi najprv odísť a pochovať si otca.“ 22 Ale Ježiš mu povedal: „Poď za mnou a nechaj, nech si mŕtvi pochovávajú mŕtvych.“

18-22.      Lk 9, 57-60.

      Archív / Kartotéka
12.06.2003 | Čítanosť(8963)
Mt 8, 28-34
12.06.2003 | Čítanosť(4543)
Mt 8, 5-13
12.06.2003 | Čítanosť(3343)
Mt 8, 23-27


30.12.2006 - 11:36   a.o.  
» Mt 8,18-22

Pojď za mnou!
Setkání s Ježíšem nabízí lidem uzdravení. Avšak to, o co jde, je být s Ježíšem na cestě, „jít za ním“ či „následovat jej“ do nejistoty, na „druhý břeh“. A to není snadné. Kdo se toho chce odvážit, musí vědět, do čeho se pouští (v. 20). Kdo tento krok již učinil, nechal mnohé za sebou a nelze se vracet (v. 22).


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 8, 18-22

      Títo dvaja ľudia reprezentujú dva rôzne postoje voči povolaniu, a zároveň voči každodenným záležitostiam života.
      Jeden hovorí: Pôjdem za tebou všade. Je to prejav nepremysleného unesenia. Tento človek nielen vypočul prekvapujúce Kristove príhovory, ale bol aj svedkom udivujúcich zázrakov. Možno si preto predstavoval, že mu bude dané stráviť celý ďalší život v atmosfére nadšenia a nevšednosti. Ostatne, sú nábožní ľudia, ktorí sa výborne cítia len v takejto zvláštnej atmosfére (púte, putovanie obrazu alebo sochy), ale zle znášajú tzv. prózu života. Pán Ježiš teda otvára oči tomuto nadšencovi na túto prózu svojej každodennej existencie: Syn človeka nemá kde hlavu skloniť. Dáva nám všetkým na vedomie, že idea, ktorú hlása, žiada od nás sebazaprenie, ba dokonca hrdinstvo, a to nie hrdinstvo v neobyčajných, ukážkových situáciách - ale pri všednej, každodennej namáhavej práci či utrpení.
      Nakoľko v tom prvom prípade možno vidieť túžbu utiecť od každodennosti - tak druhý človek ukazuje prílišné naviazanie na tú každodennosť, ktorá je príčinou váhania nasledovať výzvu: Pane, dovoľ mi najprv odísť a pochovať si otca. A teda: samozrejme, pôjdem za tebou, ale... Práve to „ale“: prv, než pôjdem za tebou - musím ešte vybaviť to i ono. Pán Ježiš mu vysvetľuje, že ak sa cíti skutočne povolaný pre službu veľkým ideálom Evanjelia - tak rôzne každodenné záležitosti sa zaobídu bez jeho prítomnosti. To pochovávanie mŕtvych možno tiež chápať ako pripútanie k tomu všetkému, čo človek doteraz považoval za neodkladné - a čo sa neraz obíde bez nás a my bez toho, ak nás Kristus povoláva k dokonalejšiemu životu. Ostatne, celé umenie žiť to je schopnosť rozlišovať medzi tým, čo je skutočne dôležité - a tým, čo je nepodstatné.


29.07.2004 - 10:20   JR  
» Re: Mt 08, 18-22

Nech mrtvé pochovat své mrtvé!
Není vhodné při tomto verši evangelia uvažovat o tom, má-li se člověk účastnit pohřbu svých blízkých nebo ne. Někteří staří mniši to brali doslova. Oznámili jednomu, že mu zemřel otec. Odpověděl stručně: „Přestaň se rouhat! Můj otec (a tím myslel nebeského Otce) je nesmrtelný.“ Výraz však má velký dosah v obrazném slova smyslu. Ke všemu, co jsme prožili, nás vážou vzpomínky Je to pěkné. Dává to souvislost životu. Bez svazu s minulostí by se naše osoba rozpadla, stala by se snůškou náhodných vlivů. Ale i tyto vzpomínky musejí mít míru. jsou-li příliš živé, otupují zájem o přítomnost, paralyzují činnost. Lidé, kteří opustili vlast a žijí v cizí zemi, myslí na domov často a sentimentálně. Následek je, že se nikdy nepřizpůsobí kraji, do kterého se dostali. Ale pro všechny lidi je zítřek cesta do neznámé krajiny, kde se může všecko změnit. Kdo se s tím neumí smířit, předčasně zestárnul. Život v Kristu pak vyžaduje stálou novotu, stálé opouštění starých zvyků a myšlenek. Je tedy potřeba umět si říci: Ať mrtví pochovávají své mrtvé! Mě už nesmějí vázat, chci-li jít za Kristem. (T. Špidlík)


29.07.2004 - 10:19   JR  
» Re: Mt 08, 18-22

Lišky mají doupata, Syn člověka nemá kde složit hlavu
Zvířata mají skutečně jakási bydliště: doupě, hnízdo, skrýši. Je tedy přirozené, že i lidé chtějí mít svůj vlastní domek, byt, chatu. Je v tom pocit jistoty, bez které by bylo těžké žít. Za jistých okolností je však přece jen možné žít bez domova. Vydáme se na prázdninovou cestu do kraje, kde jsou dobré hotely, a máme dost peněz, abychom si je mohli zaplatit, nebo tam všude máme příbuzné a přátele, kteří nás rádi přijmou. Život křesťana se podobá cestě, pouti do nebeské vlasti: Syn člověka, tj. Kristus, neměl kde hlavu složit. Ale zato měl jistotu, že je celý jeho život v rukách Otce, který se stará o polní lilie a ptactvo (srv. Mt 6,28), tím spíše o něho. V zásadě by měli mít tuto víru všichni, kdo se modlí Otčenáš. Ale tato víra má mnoho stupňů. U některých svatých byla tak silná, že působila zázraky Sv. Ignác z Loyoly se chtěl vydat na lodi z Benátek do Palestiny Řekli mu, že je absolutně nutné, aby vzal s sebou všecek proviant a peníze. Neměl je. Ale dostal je od dobrodince. Pak mu však přišlo líto, že by se měl spoléhat na peníze v zemi Kristově. Cestou do přístavu je tedy všecky rozdal. A přece se nakonec na loď dostal. Není ovšem rozumné, aby lidé „malověrní“ napodobovali mechanicky skutky těch, kdo žili z velké víry. (T. Špidlík)


29.07.2004 - 10:19   JR  
» Re: Mt 08, 18-22

Budu tě následovat
Direktorium, návod k těm, kteří kážou ignaciánské exercicie, upozorňuje, že se nemá hned věřit těm, kteří se v době duchovních cvičení nadchnou a chtěli by vstoupit do řádu, slíbit celibát apod. Nadšení vnuká vznešené myšlenky, ale jsou dost pevné, aby obstály v potížích života? Takové bylo asi i předsevzetí učitele zákona, který viděl Ježíšovy divy a slyšel jeho kázání. Kristus jej neodhání, ale prostě mu poukáže na skutečnost v celistvosti, upozorní ho, že nemá kde bydlet. Při rozhodování ke změně života se můžeme dopustit dvou opačných chyb. Buď si představíme všecky možné potíže, které nás mohou potkat, nebo nemyslíme na nic budoucího a rozhodujeme se podle přítomného nadšení. První případ je nerozumný, protože nikdo z nás doopravdy neví, co bude zítra. Nač se tedy strachovat zbytečně. Ale druhý případ je známka lehkomyslnosti. Musí se rozumně předpokládat, že každá volba zavazuje k oběti, tím víc rozhodnutí následovat Krista. (T. Špidlík)



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet