23.september 2019

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Láska k blížnemu si od nás nevyžaduje v prvom rade súcitný postoj, ale priklonenie sa k bratovi, ktoré sa zasadzuje o jeho rozvinutie, pomáha mu, aby sa stal samostatným a slobodným.

~Otto Hetz ~

12.06.2003 - (čítanosť2682 reakcie5)


Mt 8, 1-4

      1 Keď Ježiš zostúpil z Vrchu, išli za ním veľké zástupy. 2 Tu prišiel k nemu istý malomocný, poklonil sa mu a vravel: „Pane, ak chceš, môžeš ma očistiť.“ 3 On vystrel ruku, dotkol sa ho a povedal: „Chcem, buď čistý!“ A hneď bol očistený od malomocenstva. 4 Potom mu Ježiš povedal: „Daj si pozor a nikomu o tom nehovor, ale choď, ukáž sa kňazovi a prines obetný dar, ako predpísal Mojžiš - im na svedectvo.“

1-4.      Mk 1, 40-45; Lk 5, 12-14.
4.      Porov. Lv 14, 2-32.


      Archív / Kartotéka
12.06.2003 | Čítanosť(8963)
Mt 8, 28-34
12.06.2003 | Čítanosť(4543)
Mt 8, 5-13
12.06.2003 | Čítanosť(3491)
Mt 8, 18-22


30.12.2006 - 11:36   a.o.  
» Mt 8,1-4

Chceš-li, můžeš mě očistit.
Jakoby tato slova malomocného byla důvěryplnou reakcí jednoho ze zástupu (viz včera Mt 7,28n), který užasl nad „mocí“ Ježíšových slov a „šel za ním“ (v. 1). Pro čtenáře „Horského kázání“, který snad pochybuje nad uskutečnitelností jeho požadavků, pak mohou všechna následující uzdravující setkání s Ježíšem (Mt 8 - 9) být povzbuzením ke spolehnutí se na Ježíšovu do společenství Izraele znovuzačleňující moc.


01.03.2006 - 11:58   JR  
» Mt 8,1-4

Symbol malomocenství
I dnes se vyskytují malomocní, ale už nemáme z té nemoci takový panický strach jako ve starověku. Tenkrát ji považovali za naprosto nevyléčitelnou a z její nakažlivosti měli větší strach, než pro jaký byl důvod. Malomocný se tedy vylučoval ze styku s ostatními lidmi. Není divu, že bohatí lidé, postižení touto nemocí, platili felčarům velké peníze za bizarní léky, jako „zmijí víno“, tekuté zlato, rtuť, aj. Proč se vyskytuje v evangeliu řada malomocných? Touto nemocí jsou postiženy krajiny horké a vlhké, nejvíce to byla tehdy egyptská Alexandrie, se kterou bylo Judsko ve styku. Ale hlavní důvod, proč Ježíš tolik malomocných očistil,je ten, že malomocenství je názorným příkladem hříchu. Rozkládá organismus duševně, vylučuje člověka ze styku s Bohem a tedy i s lidmi. jako malomocenství, tak i hřích člověk zpočátku tají, ale sám se zhrozí jeho následků. Malomocní v evangeliu přicházejí k Ježíšovi a ten je očistí jedním slovem. I to je příklad, jak se od hříchů očisťujeme ve svátosti pokání.


01.03.2006 - 11:58   JR  
» Mt 8,1-4

Očištěni
I prorok Eliáš uzdravil malomocného Námana ze Sýrie (2 Král 5,1 nn.). Nařídil mu, aby se myl v Jordánu. Je to symbol křtu. Ve staré církvi křtili dospělé. Proto se křtu věnovala taková příprava a byl spojen s pokáním. Pokládalo se za samozřejmé, že po křtu by se člověk už neměl dopouštět hříchu. Když se začaly křtít děti, stal se aktuálním „druhý křest“, „křest slz“, svátost pokání. Byli sice někteří, co pochybovali o tom, může-li církev odpustit skutečně všechny hříchy: Jak je možné, že ten, kdo při křtu slíbil nový život, upadne znovu do velmi těžkých provinění? Hlavně se báli tří: cizoložství, odpadu od vízy, vraždy. Ale víme, že r. 220 papež Kalistus rozhřešil jednoho cizoložníka, r. 255 byli znovu přijati do společenství církve někteří odpadlíci z doby Deciova pronásledování. Později dostali rozhřešení i někteří vrahové. Pokání se sice ukládala tuhá, ale přesvědčení bylo plné optimismu: všecky hříchy se mohou odpustit. Setrvá v hříchu jenom ten, kdo se nechce s Bohem a církví smířit. Splnila se modlitba Davidova: „Pokrop mě yzopem a budu očištěn, umyj mě a budu bělejší než sníh!“ (Žl 51,9).


01.03.2006 - 11:58   JR  
» Mt 8,1-4

Ukaž se knězi a obětuj!
Očištění člověka má ráz, kterému říkáme eklesiální, církevní, společenský. Otec dal moc soudit lidi Synu (Jan 5,22) a Syn dal moc apoštolům svazovat a rozvazovat na nebi i na zemi (Mt 18,18). Matoušovo evangelium, ve kterém se otázka církve zvlášť živě staví do popředí, má malou charakteristickou poznámku při uzdravení ochrnutého. Je nejenom uzdraven z nemoci, ale slyší také, že se mu odpouštějí hříchy. Lidé se tedy diví, „že dal Bůh takovou moc lidem“ (Mt9,8). Vždyť hříchy může odpouštět jenom Bůh! A přece církev po staletí koná tuto službu na místě Božím. Zpovědnice působí na někoho dojmem smutku. Ve skutečnosti jsou výrazem Božího milosrdenství. jako my milujeme Boha v bližním, tak i Bůh miluje nás skrze bližního, prokazuje nám milosrdenství skrze rozhřešení kněze, které mu jsme ukázali své rány duše, aby byly uzdraveny. Ve Starém zákoně se za uzdravení z nemoci předpisoval dar Bohu. Pokání, uložené ve zpovědi,je podobným darem vděčnosti za uzdravení duchovní.


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 8, 1-4

      Vystrel ruku, dotkol sa ho - a bol to požehnaný dotyk. Taký je každý dotyk Boha, ktorým sa nás dotýka. Každý prejav jeho milosti: osvecujúcej, posväcujúcej, pomáhajúcej - je Božím dotykom. Každodenne sa nás Boh dotýka rôznym spôsobom - a ak sú to neúčinné dotyky, tak preto, že nevieme vidieť v nich Božie účinkovanie.
      Boh sa nás dotýka svojím slovom ústami rodičov, vychovávateľov, kazateľov, spovedníkov - formuje a hýbe svedomím, uspokojuje a posilňuje srdce.
      Boh sa nás dotýka vo svojom účinkovaní vo sviatostiach; je to oživujúci dotyk vo sviatosti krstu; posilňujúci dotyk - vo sviatosti birmovania a pomazania chorých; liečivý dotyk vo sviatosti odpustenia, kde Pán Ježiš nám hovorí: Chcem, buď čistý... choď, ukáž sa kňazovi.
      Boh sa nás dotýka utrpením, ktoré je liečivé ako dotyk chirurga: bolestný, ale potrebný, má nás pred niečím zachrániť - a predsa netrpí ten, koho zachraňujú.
      Boh sa nás dotýka najčastejšie prostredníctvom človeka; človeka, ktorý nás potešuje, posilňuje alebo - zraňuje. To posledné je nevyhnutné v akomkoľvek spolužití - ale zároveň má očisťujúci chartakter: očisťuje nás trebárs od prílišnej sebalásky. Len či nie sme príliš citliví na tento druh dotyku? Zdalo by sa, že prichádzame na svet bez kože, tak nás dráždi a bolí najmenší dotyk (W. Faber).
      Vo sv. omši sa nás Kristus dotýka svojou Najsvätejšou Krvou, očisťujúcou a prinášajúcou spásu.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet