18.júl 2018

     MENU

Úvod
Zoznam miestností
Zoznam tém


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Ak je niekto z nás smutný, nech si pomyslí: Je to preto, lebo nie som dosť blízko pri Kristovi. Keď niekto z nás má napríklad sklon k zlej nálade, nech zmýšľa podobne; je omylom a bludom hľadať a pripisovať vinu všetkému okolo.

~A. M. Garcia Dorronsoro~

12.06.2003 - (čítanosť3686 reakcie11)


Mt 5, 43-48

      43 Počuli ste, že bolo povedané: „Milovať budeš svojho blížneho a nenávidieť svojho nepriateľa.“ 44 Ale ja vám hovorím: Milujte svojich nepriateľov a modlite sa za tých, čo vás prenasledujú, 45 aby ste boli synmi svojho Otca, ktorý je na nebesiach. Veď on dáva slnku vychádzať nad zlých i dobrých a posiela dážď na spravodlivých i nespravodlivých. 46 Lebo ak milujete tých, ktorí vás milujú, akú odmenu môžete čakať? Vari to nerobia aj mýtnici? 47 A ak pozdravujete iba svojich bratov, čo zvláštne robíte? Nerobia to aj pohania? 48 Vy teda buďte dokonalí, ako je dokonalý váš nebeský Otec.

43-48.      Porov. Lk 6, 27-28; 32-33.
43.      Lv 19, 12.


      Archív / Kartotéka
12.06.2003 | Čítanosť(3504)
Mt 5, 33-42
12.06.2003 | Čítanosť(3392)
Mt 5, 13-20
12.06.2003 | Čítanosť(2934)
Mt 5, 21-26


16.01.2010 - 18:18   PaedDr. František Dancák  
» Mt 05, 43-48

Dr. Alfréd Fuchs, významný pražský spisovateľ, bol v koncentračnom tábore v Dachau veľmi mučený. Z jeho úst vtedy bolo počuť: „Musíme sa za nich veľa modliť; oni nevedia, čo robia.” Zomrel mučeníckou smrťou 16. februára 1941.
Takto najlepšie splnil Kristovo želanie: „Modlite sa za tých, čo vás prenasledujú, aby ste boli synmi svojho Otca, ktorý je na nebesiach” (Mt 5, 44-45).


30.12.2006 - 11:36   a.o.  
» Mt 5,43-48

Milujte své nepřátele!
Příkaz „lásky k bližnímu a nenávisti k nepříteli“ (měl sloužit životu ve společenství Božího lidu a jeho ochraně od všeho rozkladného a protibožského) není „naplněn“, pokud učedníka nevede k odvážnému kroku lásky k nepřátelům, která jeho společenství před nimi ochrání lépe a trvaleji než nenávist. Vždyť právě toto je cestou Boží „dokonalosti“ (= celostnosti, v. 48), ke které je učedník pozván skrze „naplněnou“ spravedlnost (5,20) a svůj synovský vztah k Otci (v. 45).


01.03.2006 - 14:03   JR  
» Mt 5, 43-48

Nepřítel ve Starém a Novém zákoně
Nepřítel je výraz, bez kterého se nemohou psát dějiny národů. Hrdinové národů jsou ti, kteří přemohli nepřátele, pobili je a zahnali za hranice země. Týž motiv je ovšem i v dějinách biblických. Ale je tam i něco zvláštního. Nepřátelé se objeví tehdy, když se stal Izrael nevěrný Pánu. Když se k Bohu navrátí, Bůh vzbudí osvoboditele, kteří zvítězí nad nepřáteli mocí Boží. Kromě toho se nepřátelé neodváží napadení, když vidí Hospodinovu moc. Ale je tu ještě jiný motiv Teritoriem nepřátel je země pohanů. V izraelském lidu by nepřátelé neměli existovat. Všichni jsou bratři, mají společného otce Abraháma. Nový zákon je pokračováním a zdokonalením toho, co bylo u Židů. Křesťan si má tedy na prvním místě být vědom, že žádný nepřítel mu nemůže uškodit, že požívá zvláštní Boží ochrany Koho se nemusíme bát, toho obyčejně ani nemůžeme nenávidět. Ale do šířky a univerzality dorostl druhý motiv Nepřátelé nemají být uvnitř Božího lidu. Nový Boží lid pak je církev, která je univerzální, určená k tomu, aby zahrnula všechno lidstvo. Není tedy pro nepřátele místo v Božím království.


01.03.2006 - 14:03   JR  
» Mt 5, 43-48

Láska, která dává
Zmizení všech nepřátel ze zemského povrchu je ideál, který se plně uskuteční až v době poslední. Zatím však na světě nepřátelé jsou. Žalmista si pesimisticky povzdychne, že jejich víc než vlasů na hlavě. Jak je možné je milovat? V této souvislosti si musíme uvědomit, že slovo láskaje dvojznačné. Jednaje toužící, druhá je dávající. Máme rádi to, co sice nemáme, ale přáli bychom si to mít, protože to potřebujeme nebo proto, že nám to působí radost, že je to příjemné. V tomto smyslu nebudeme milovat nepřátele. Budeme před nimi přinejmenším utíkat. Druhá láskaje však typicky křesťanská,je to obraz nebeského Otce, který dává ze svého bohatství všem, ať jsou mu za to vděční či nikoliv. O této druhé lásce praví Kristus, že je to známka, podle které se poznají jeho učedníci. Mají milost a štěstí v Bohu, proto rádi dávají těm, co nemají, ať už jsou to přátelé nebo nepřátelé. jsou si vědomi, že sami dostávají od Boha tolik, že jim přebývá.


01.03.2006 - 14:03   JR  
» Mt 5, 43-48

Nepřítel v literatuře mnišské
Dějiny Starého zákona, podobně jako dějiny jiných národů, jsou plny bojů, v nichž se vítězí, ale kde jsou i porážky. I v Novém zákoně se duchovní život představuje jako boj; zvláště ve staré mnišské literatuře je tento motiv podrobně zpracován. S kým však máme bojovat? Ne s lidmi, ale se zlými duchy. Ti pak vstupují do našeho vědomí ve formě zlých myšlenek, pokušení, nápadů. Jejich mnoho, ale dají se roztřídit do skupin. Evagrius spočítal nepřátelské národy, se kterými se musel Izrael potýkat. Bylo jich sedm. Ale na počátku bylo třeba utéci z Egypta, celkem jich tedy bylo osm. V tomto duchu sestavil osm hlavních pokušení, která nás napadají a proti kterým je třeba celý život bojovat: poživačnost, smyslnost, lakomství, hněv, smutek, lenost, ctižádost a pýcha. Kdo se naučil tyto nepřátele ubíjet,jakmile se objeví, ten dále vede biblickou „svatou válku“ ve formě křesťanské.


16.12.2005 - 15:43   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 5, 43-48

      Ak jeden a ten istý -je Otec tak dobrých, ako aj zlých, tak je jasné, že tak dobrí ako zlí, sú si bratmi. A ak ten Otec v zásade tak isto zaobchádza s dobrými i zlými, keď im dáva rovnaké šance, tak aj naša láska a náš otvorený postoj má byť šancou tak pre spravodlivých ako aj nespravodlivých. Niekto povie: takej lásky je schopný Boh, ale nie ja. Ale Kristus nám vlastne prikazuje nasledovať samého Boha v tomto jeho otvorenom postoji: Buďte dokonalí, ako je dokonalý váš nebeský Otec.
      Niekto, kto má ambície stávať sa dokonalým, čiže plnohodnotným človekom, musí otvárať srdce a oči natoľko, aby videl človeka aj na opačnej strane. To, že ten človek nám neodpovedá, že nám ide na nervy, že je dokonca príčinou nášho nešťastia - neznamená, že prestal byť človekom; je, podobne ako my, človekom z mäsa a krvi i nervov, ktorý svojím spôsobom prežíva svoje ľudské problémy a ťažkosti. Zo skúsenosti vieme, že srdce, ktoré je zaťaté voči tomu človeku - stáva sa chladným a tvrdým aj voči svojim blízkym; ak nevidíme a neuznávame človeka na opačnej strane, nevidíme ani človeka na svojej strane, a nakoniec všetkých začíname považovať za nepriateľov - trebárs kvôli tomu, že nie sú nepriateľmi našich nepriateľov.
      Samozrejme, je ťažké očakávať od protivníka sympatie - ale nejde o sympatie; ide o odstránenie nepriateľských pocitov v sebe. Pán Ježiš nám tu dáva praktickú radu: Modlite sa za tých, čo vás prenasledujú. Je to možné - a ľahšie je odpustiť vinníkom, za ktorých sa modlíme.
      Počas svätej omše sa zhromažďujeme okolo kríža, ktorý je znakom odpustenia a ktorý neprestáva byť modlitbou odpustenia. Kristus umiera na kríži predovšetkým za nepriateľov. Naše náboženstvo vyrástlo na pôde odpustenia, je náboženstvom odpustenia.


11.12.2005 - 21:45   P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček CM  
» Mt 5, 43-48

      V slovách Pána Ježiša, ktoré sme prečítali, nachádzame cenné vysvetlenie podstaty lásky. Totiž: podstatou lásky je nezištnosť. Máme tu príklad slnka. Slnko si nevyberá medzi dobrými a zlými, nehovorí: tebe, samozrejme, budem svietiť - a ty sa prac spod mojich lúčov! Podobne košatý strom nerobí rozdiel medzi tými, ktorí chcú využiť jeho tieň; môžu sa do toho tieňa skryť tak zlí, ako aj dobrí. Podobne kvet nebráni nikomu opájať sa jeho vôňou.
A tak je tomu s láskou, so skutočnou láskou: neuznáva rozdiely: je ako slnko, kvet, ako strom, ktorý poskytuje tieň, je otvorená a prístupná pre všetkých.
      Ak milujeme len tých, ktorí milujú nás - nemožno to nazvať láskou. To je niečo ako manželstvo kvôli venu, kvôli dobrému obchodu či kvôli zaisteniu si vyššieho spoločenského postavenia; to je tiež láska, ale láska k sebe. Ak milujeme len tých, ktorí milujú nás - nie je to ani nejaká čiastočná láska. Pravá láska alebo vystupuje vo svojej plnosti - alebo neexistuje.
      Neexistuje nejaká neúplná či „vybrakovaná" láska. Samozrejme, je ťažšie milovať tých, ktorí nám neodpovedajú, ktorí nás rozčuľujú, ktorí z rôznych dôvodov sa nám javia ako naši nepriatelia. Či v takýchto vzťahoch nebude pokrytectvo, ak sa im chceme milo prihovoriť, usmiať sa na nich, pozdraviť a preukázať iné gestá žičlivosti? Ak to nazývame pokrytectvom, tak je to pokrytectvo vo vzťahu k nám samým. Pokrytectvo - lebo ospravedlňujeme šľachetnou motiváciou našu nežičlivosť. Táto údajná šľachetná úprimnosť hovorí: ako ja môžem niekomu preukazovať žičlivosť, ktorú vôbec necítim? Ale v láske nie je najdôležitejšie to, čo cítime, ale to, čo chceme. A predsa my v zásade nechceme nášmu protivníkovi nič zlé. Sú v nás prirodzené hnutia alebo pocity nechuti, ktoré musíme odstrániť práve gestami láskavosti. Teda tieto gestá vôbec nie sú pokrytectvom, ale svedectvom toho, čo skutočne chceme - a dôkazom našej dobrej vôle. Nebolo by treba pri príležitosti duchovnej obnovy poskytnúť niekomu taký dôkaz?


20.09.2004 - 06:40   JR  
» Re: Mt 05, 43-48

Láska k nepřátelům
Je přirozené, že máme rádi toho, kdo nám dělá dobře. Ale při první křivdě náklonnost vyprchá a člověk se odvolá na zásadu: Jak ty mně, tak já tobě! Evangelium od nás žádá víc a vysvětluje to pěkným přirovnáním: „Tak budete děti svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.“ Přirovnání se sluncem se zvláště líbilo PseudoMakariovi a vysvětluje je: Slunce se nemění podle toho, nač svítí, ani se neumaže proto, že vysušuje bahno. Tak i křesťan by neměl měnit svou tvář podle toho, s kým jedná. Má se chovat pěkně k věřícím i nevěřícím, světcům i hříšníkům. Tzv. nepřátelé tedy mají zvláštní význam v našem duchovním vývoji. Na nich se totiž ukáže čistota lásky, která dává a odměnu čeká ne od světa, ale od Lásky věčné.


20.09.2004 - 06:39   JR  
» Re: Mt 05, 43-48

Mravouka výslovně zdůrazňuje, že se blíženská láska vztahuje na všechny, které miluje Bůh. Náš okruh styků a dobrých skutků je ovšem omezený. Přesto však platí výzva Pseudo-Diviše z Areopágu: Čím šířeji, tím božštěji.“ Nemůžeme zůstat lhostejní k utrpení a potřebám lidí, i když jsou daleko a nám zdánlivě cizí. Křesťanská láska se proto umí přenést přes antipatie osobní, rasové, stavovské, národní. Nepříjemné city a odpor k bližnímu mají někdy dost záhadný původ, jindy jsou odůvodněné objektivními nedostatky jako je např. nepříjemný vzhled, nevychovanost, hrubost, umíněnost, nemoci, které budí odpor Lékaři, nemocniční ošetřovatelky se musejí někdy silně přemáhat, aby mohli zastávat své povolání. Kristus však dal příklad. Chodil na oběd k farizeům i k publikánům. Proto musíme mít i my dost síly, abychom potlačovali nechuť, která se probudí ve styku s lidmi.


20.09.2004 - 06:39   JR  
» Re: Mt 05, 43-48

Miluj bližního, měj v nenávisti nepřítele!
Je skutečně ve Starém zákoně takový předpis? Exegeti to vysvětlují tak, že výraz „nenávidět“ tu není tak silný jako v dnešní češtině. „Měj v nenávisti!“ by tedy znělo ve smyslu: „Chovej se nevšímavě! Nestarej se o něho!“ Tak se např. v Deuteronomiu (Dt 21,15-17) mluví o tom, že muž může mít jednu ženu rád, kdežto druhou pak bude „nenávidět“, to znamená opomíjet. Také slovo „nepřítel“ neznamená nutně někoho, kdo by nám chtěl ublížit, ale prostě toho, kdo není přítel, tedy člověka cizího. Kristus tu konstatuje všeobecnou praxi. Tak totiž jednají obyčejně lidé. Všímají si jenom těch, kdo jim jsou blízcí, příbuzných a známých. Ostatní nepozdravujeme a často ani nevidíme. Poselství evangelia má překročit tyto hranice a ohlásit všeobecnost lásky Všichni lidé se mají stát našimi bližními.


30.07.2003 - 21:29   kc  
» Odpustenie / Mt 5, 44-45

      Jediná cesta k mieru je odpustenie. Prijať a darovať odpustenie umožňuje novú kvalitu vzťahov medzi ľuďmi, prerušuje špirálu nenávisti a pomsty a láme reťaze zla zvierajúce srdcia súperov. Pre národy, ktoré sa snažia o zmierenie, a pre tých, ktorí si vrúcne želajú mierové spolužitie medzi jednotlivcami a národmi, nejestvuje iná cesta ako táto: prijaté a darované odpustenie. Aké bohaté a uzdravujúce učenie obsahujú Pánove slová: „Milujte svojich nepriateľov a modlite sa za tých, čo vás prenasledujú, aby ste boli synmi svojho Otca, ktorý je na nebesiach. Veď on dáva slnku vychádzať nad zlých i dobrých a posiela dážď na spravodlivých i nespravodlivých“ (Mt 5, 44-45). Láska k tomu, kto nás urazil, odzbrojuje nepriateľa a môže i bojové pole premeniť na miesto solidárnej spolupráce.
      Toto je úloha, ktorá sa týka jednotlivcov, ale aj spoločenstiev, národov i celého ľudstva. Osobitným spôsobom sa vzťahuje na rodiny. Nie je jednoduché obrátiť sa v ochote na odpustenie a zmierenie. Zmierenie sa môže javiť problematické už vtedy, keď je na počiatku vlastná vina. Ak je to navyše vina toho druhého, môže zmierenie dokonca vyzerať ako nezmyselné pokorovanie sa. Aby bolo možné urobiť takýto krok, je potrebná cesta vnútorného obrátenia; je potrebná odvaha pokorne poslúchnuť Ježišov príkaz. Jeho slovo nenecháva priestor na pochybnosti: nielen ten, kto vyvoláva nepriateľstvo, ale i ten, kto ním trpí, musí hľadať zmierenie (porov. Mt 5, 23-24). Kresťan musí byť tvorcom pokoja, aj keď sa cíti byť obeťou toho, kto ho nespravodlivo urazil a udrel. Sám Pán konal rovnako. Očakáva, že jeho učeník ho bude nasledovať a tak bude spolupracovať na spáse brata.
      V našich časoch sa odpustenie čoraz väčšmi javí ako nevyhnutný rozmer skutočnej spoločenskej obnovy a nastolenia mieru vo svete. Cirkev si je vedomá toho, že hlásaním odpustenia a lásky k nepriateľom zavádza do duchovného dedičstva celého ľudstva nový spôsob správania sa k druhým; spôsob namáhavý, no plný nádeje. Vie, že v tomto môže počítať s pomocou Pána, ktorý nikdy neopúšťa tých, čo sa k nemu utiekajú v starostiach.

Posolstvo Svätého Otca Jána Pavla II. na obdobie pôstu 2001, 4.



© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet