19.september 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Hoci by ste videli niečo zlé, neodsudzujte hneď svojho blížneho, ale radšej ho vo svojom vnútri ospravedlňte. Ospravedlňte jeho zámery, keď už nemôžete ospravedlniť jeho skutok. Pomyslite si, že to urobil či už z nevedomosti alebo v zaskočení, alebo zo slabosti. Ak je však niečo také jasné, že to nemôžete zakrývať, aj vtedy sa snažte pre seba povedať a uveriť: muselo to byť veľmi silné pokušenie.

~sv. Bernard~

17.04.2010 -
čítanosť1149 reakcie0
(Share 208 0)


Téma: Mk 9, 30-37

Príhovor

Autor: -ls-

      Kdo jste, děti, teď při čtení evangelia dobře poslouchaly, jistě jste se náramně divily. Jste zvyklí na to, že vám dávají stále za vzor dospělé. Ale Pán Ježíš tu najednou svým apoštolům - a vlastně všem dospělým lidem - dává za vzor docela malé děti.
      Kdo máte doma malého bratříčka nebo sestřičku, tak na nich můžete poznat, jaké jsou ctnosti dětí: říkají pravdivě co vědí, nejsou záludné, dovedou se radovat z maličkosti.
      Ono by to snad s tím braním příkladu mělo být nějak takhle:
      Mládež by se měla učit od dospělých, jak být chytrý.
      Dospělí by se měli učit od dětí, jak být šťastní.
      „Měli by se“ - ale je to tak vždycky? Už starozákonní Izraelita si v prvním čtení stěžuje, že má kolem sebe samé bezbožníky, kteří se mu pro jeho víru v Boha posmívají. Ti bezbožní lidé také vzešli z věřícího národa, ze zbožných rodičů, byli i „pokřtěni“ obřízkou, chodili i do výuky náboženství - ale později víru opustili. Náboženství zaměnili za politickou ideologii, Boha sloužící lásky zaměnili za božstvo peněz a panování jiným.
      A teď je dráždí každý věřící, každý, kdo si zachoval víru své maminky: „Pojďme je týrat, pojďme je trápit, uvidíme, kolik mají trpělivosti, uvidíme, jestli jim Bůh pomůže!“
      Tak trápili bezbožní Ježíše Spasitele, tak trápili jáhna Štěpána a křesťany prvotní církve, tak jsme trápeni od nevěřících v dnešních dobách i my. My, co jsme ti zbožní, ti spravedliví, ti věřící. Lidé kolem nás jsou ti bezbožní, ti zlí, ti špatní...
      Jenže tohle naše ztotožnění se zbožností, vírou, spravedlností,neodpovídá tak docela pravdě. Není to tak, že my bychom byli bílí jako sníh, a ti ostatní kolem nás černí jako peklo.
      My jsme nejen věřící a zbožní, ale také i hříšní. Ti kolem nás nejsou jen a jen špatní, mají také dobré vlastnosti.
      Ona ta hranice mezi dobrem a zlem nejde mezi námi a druhými lidmi - ta hranice jde také středem každého z nás:
      Jsme věřící - ale napadají nás i pochybnosti: Proč anděl strážný nezasáhne, když opilec za volantem způsobí smrt nevinných lidí? Jsme zbožní, ale napadají nás i zlá pokušení: jak se dobrý Bůh může dívat na tolik špatnosti ve světě?
      V kostele rozjímáme o laskavosti k bližním a jen dojdeme domů, už se zlostně a panovačně rozkřikujeme na nejbližší bližní.
      V modlitbě se jako věřící odevzdáváme do vůle Boží, ale pak chceme diktovat Bohu i jiným vůli svou.
      Pán Ježíš svou životní cestu ve víře v Boha viděl hlouběji: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou, bude od nich trpět, zabijí ho - ale za tři dny zase vstane.“
      Není učedník nad mistra. Podobně se věřícím vedlo, vede a vždy povede. Vždy znovu budou nevěřící číhat na spravedlivého. Vždy znovu nás bude prověřovat naše vlastní malověrnost i nevěra lidí kolem nás.
      Bude nás prověřovat,
      - zda ve víře vytrváme, nebo zda od ní odpadneme;
      - zda se nám znechutí sloužit a začneme toužit po poroučení a panování;
      - zda propadneme bázni před bezbožnými, nebo si zachováme přesvědčení, že moc pokušitelů
      je omezená;
      - zda si uchováme víru v Boží mocnou ochranu: jako Syna záchránil Bůh ze smrti, tak je před ním vzácný i život každého z nás - i nás volá do života, do slávy věčné.
      Jak tedy žít mezi nevěřícími, co jsou kolem nás? Jak žít s pochybovačem, co je v každém z nás?
      Odpověď je jednoduchá, recept je spolehlivý a účinný:
      Kdykoliv a kdekoliv narazíš na nevěru kolem sebe, nebo na nedostatek důvěry v sobě samém, vždy se pevně chyť ruky našeho Pána a volej v duchu:
       Ježíši, v tebe věřím.
       Ježíši, v tebe doufám,
       Ježíši, tebe nade všechno miluji.

12.06.2003 | Čítanosť(2916)
Mk 9, 14-29
12.06.2003 | Čítanosť(2484)
Mk 9, 38-50
12.06.2003 | Čítanosť(2366)
Mk 9, 2-13


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet