21.november 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Vykonávať si povolanie človeka znamená vystaviť sa v istých chvíľach riziku, odpútať sa sčasti od seba samého a venovať sa trápeniam, ktoré nás obklopujú.”


~ABBÉ PIERRE~

17.04.2010 -
čítanosť733 reakcie0
(Share 199 0)


Téma: 1 Jn 3, 1-2 /

Príhovor

Autor: -ls-

      „Jak se máš?“ - to je nejčastější otázka, když se potkáme se známým. Odpovídáme zpravidla spíš nějakým úslovím, protože nad přesnou odpovědí bychom museli nejdřív zapřemýšlet.
      Jak se máš? Noja, žiju. Žiju jak umím, jak se dá. Narodil jsem se, jsem tu a musím se denně znovu snažit, abych nějak zvládl, co život každý den přinese. A každému to zvládání života jde jinak. Někdo dokáže moc, někdo málo. Někdo své životní úkoly a problémy nezvládne. Zůstane trčet a neví, jak dál. „Měl smůlu“ pomyslí si o něm lidé a jdou dál.
      Co o osudu člověka říká křesťanství?
      Křesťanství říká, že člověk byl stvořen k podobě svého Stvořitele. Že člověku je dána možnost a právo, aby žil svůj život krásně, harmonicky, šťastně.
      Bůh svět stvořil a ten svět se má vyvíjet podle Božího plánu, podle Božích zákonů - v přírodě, v hmotě živé i neživé. Člověk má navíc svobodu. Jak navíc? Kámen musí vždy padat dolů, rostlina musí růst podle řádu, který má v sobě, zvíře si nemůže volit, zda chce létat ve vzduchu nebo plavat ve vodě - to vše zachovává zákony svého druhu.
      Člověk má také zachovávat zákon svého druhu - ale dobrovolně. Vědomě má chránit přírodu kolem sebe, vědomě má tvořit Boží krásu, žít v Boží pravdě a radosti. Jeho život má být obrazem Božího života, jako něžnost a laskavost je obrazem Boží lásky.
      A zde mi obyčejně vskočí někdo do řeči:
      „To je právě to! Že to tak s lidmi není! Tohle se právě Stvořiteli nějak nepovedlo! S lidmi to Bůh nezvládl. Na světě je mezi lidmi víc neštěstí než štěstí, - víc darebáctví než dobroty, víc trápení než radosti.
      Lidi si navzájem nepomáhají. Jeden druhému spíš škodí, než prospívají. Spíš jeden druhému život ztěžují, než aby si pomáhali.
      Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat, - zpívá se ve známé písničce.
      Bůh proti tomuhle lidskému řádění postavil svá přikázání. Je tu Boží Desatero které učí, jak lidé mají správně žít. - Ale copak lidé na to dbají? Svět je zlý a lidé jsou špatní, tak je to.
      A co na to říká křesťan? Křesťan cítí a říká, že se světem by to bylo opravdu zlé, katastrofální, kdyby zlo bylo ve světě normou jednání. Kdyby nebyl žádný dobrý Bůh. Kdyby neexistovala jeho přikázání k lásce a k vzájemné pomoci.
      Křesťan ví, že zlo ve světě dělají ti, kteří se proti Bohu staví. Kteří proti zákonům lásky hlásají zákony třídní a jiné nenávisti. Ale vedle těch zlých že jsou vždycky a všude i lidé slušní, laskaví, ochotní pomoci. Že hodní lidé se najdou v každé společnosti a v každém prostředí. A že je jen na nás, jestli se přidržíme těch zlých, nebo držíme s těmi slušnými.
      Křesťan ví, že Bůh Stvořitel drží s lidmi slušnými. Že Ježíš prohlásil - v evangeliu jsme to dnes slyšeli - že on je dobrý pastýř těch, kdo za ním jdou. Že má starost o ty, kteří se z jeho stáda zatoulají. Že je hledá a raduje se, když je najde a přivede zpět.
      Nenechme se tedy zmást, nenechme se zdeprimovat tím, že je mezi lidmi mnoho zla, že je mnoho zlých sklonů i v každém z nás. To je jen rub svobody člověka. To jsou zmetky, nepodárky, odpad, který vzniká při každém tvoření, při každé práci.
      Denně s novou chutí usilujme, abychom svůj den, svou přítomnou chvíli prožili jako tvorové Boží. Usilujme, aby naše tvář, s kterou jdeme mezi lidi, byla obrazem Boží lásky. Denně znovu usilujme, abychom pevně stáli v táboře slušných lidí, na straně dobra a spravedlnosti.
      Vy víte, že i ti lidé, co se setkávali s Ježíšem, ho buď následovali, nebo po něm házeli kamením. Kvalita lidského života, - i toho tvého a mého - záleží na tom, jak se rozhodneme. Zda se přiřadíme mezi ty, co po něm házejí kamením, nebo mezi ty, co ho chutě následují.
      Jak se máš? - ptáme se při setkání. Tak se máš, dobře nebo zle, - jak se rozhodneš pro dobro nebo zlo.
      A jestliže pro dobro, pak když ti soused hodí do tvé zahrady kámen, ty mu přineseš ze své zahrady kytičku růžiček.


20.06.2003 | Čítanosť(1234)
Téma: Smrť / 1 Jn 2,18 – 3,8
16.06.2003 | Čítanosť(1902)
1 Jn 3, 1-24


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet