21.september 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Keby si častejšie myslel na smrť než na dlhý život, iste by si sa horlivejšie polepšoval.

~Kempenský ~

10.02.2010 -
čítanosť1739 reakcie0
(Share 266 0)


Téma: Sv. Petra a Pavla /

Príhovor

Autor: -ls-

      Kdybych se vás zeptal, podle čeho poznáte obrázek svatých Petra a Pavla, jistě byste mi bez rozpaků odpověděli: Pavel drží v ruce knihu, protože je Učitelem národů. A má při sobě meč, protože tím byl popraven pro víru. Znakem svatého Petra jsou klíče nejvyšší moci podle slov Pána Ježíše: „Tobě dám klíče Božího království. Cokoliv svážeš na zemi, bude svázáno i na nebi.”
      Ale svatý Petr by mohl mít také jiný poznávací znak: kohouta. Myslím, že tento symbol by byl pro naše dnešní křesťanství velmi výmluvný.
      O tom kohoutovi řekl Pán Ježíš Petrovi, že začne kokrhat, až Petr propadne malověrnosti a ustrašenosti. A když Petr v té zlé noci, kdy Pána Ježíše zatkli, začal zapírat, že patří mezi jeho vyznavače, kohout kokrhal. Třikrát musel kohout zakokrhat, než se Petrovi zadrhla řeč v krku, než se přestal tlačit mezi nepřátele Pána Ježíše, než odešel a rozplakal se hanbou a lítostí nad svou zbabělostí a malověrností.
      Nezdá se vám, že my bychom dnes tohoto kohouta také potřebovali, a zdatného?
      Že by ho potřebovali ti, kdo pod vlivem zákoníků a farizeů kolísají ve víře? Že bychom ho potřebovali i my, malověrní kněží, když připravujeme nedělní kázání - abychom v něm nenaříkali nad dnešním světem a zkaženou mládeží, ale uvědomili si, že stejně hříšný byl svět už za časů Ježíšových, kdy nejen mládež, ale sami apoštolové se od Ježíše rozutekli. Jeden ho i zradil, jeden ho zapřel a odřekl se ho. Jen jediný z dvanácti vytrval a neutekl. Aby si kněží uvědomili, že Pán Ježíš neměl lepší posluchače, než má dnešní kazatel. Že nejsou jiné doby než hříšné, stejně dnes jako dřív.
      Ano, my kněží, potřebujeme i dnes Petrova kohouta. A myslím, že i vy, dnešní křesťané, byste toho kohouta potřebovali mít před očima. Abyste slyšeli jeho kokrhání, když na vás jde malomyslnost. Když ztrácíte důvěru v Boží lásku.
      Jak je dobře, že nám evangelia zachovala portrét apoštolů neretušovaný, že tam nějaká zbožná cenzura nevyškrtla, co není apoštolům ke cti, vyprávění o tom, že i oni znali pokušení malomyslnosti, měli chvíle beznaděje, ochablosti, nedůvěry.
      Když se tedy něco podobného přihodí nám, můžeme nad příkladem svatého Petra důvěřovat, že se z toho dostaneme. Že nám to Bůh odpustí, jako odpustil Petrovi jeho zapření. Že odpustí Pavlovi, že ho krvavě pronásledoval.
      Že jde tedy o to, abychom nepřeslechli kohoutí kokrhání ve zlých chvilkách života. Boží hlas nás volá tisícerým způsobem, houževnatě, vytrvale, stále, abychom se vymanili ze špatných cest, oplakali své zrady a zaslechli zase znovu otázku Ježíše:
      Petře, Pavle, Jiříku, Tomáši, Karle, ... máš mě rád? ... Marie, Jano, Aleno, Vlasto, ... máš mě ráda? .
      Boží láska dodnes nepřestala dělat z kohoutího hlasu sítě lásky, kterými chytá a zachraňuje nejen knížata apoštolská, ale i mne a tebe, i malé rybičky Božího království.
      Proto bych rád dal svatému Petrovi jako znak do ruky kohouta. A myslím, že svatý Petr by ochotně souhlasil, abychom měli stále před očima kohoutí poučení: Zhloupnout a udělat chybu - je lidské. Dát si říct a napravit se - je křesťanské. Pojďme se přihlásit k víře apoštolů apoštolským vyznáním víry.


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet