18.november 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Svojím sebectvom sme zničili toľké stvorenia. A svojou pýchou sme spôsobili okolo seba žiaľ. Je prirodzené, že Bohu, ktorý je pamäťou sveta a píše do knihy, ustarostený naším útekom k ničote, príde na myseľ zatarasiť nám cestu. A je isté, že na to, aby nám zatarasil cestu, nestačia slová. Tak veľa ich povedal, ale my sme nepočúvali! Účinný spôsob, ako nás zastaviť, je bolesť a on vie, ako ňou narábať.”

~CARLO CARRETTO~

10.02.2010 -
čítanosť1070 reakcie0
(Share 239 1)


Téma: Evanjelizácia / Misie /

Príhovor

Autor: -ls-

      “Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?” Opravdu překvapivá otázka z úst Pána Ježíše. Anglický spisovatel Graham Greene se jí zabývá v povídce, která má nadpis: “Smrt posledního papeže.”
      Svět byl konečně sjednocen jedním prezidentem. Ve jménu jednoty lidstva byla už také vyhubena všechna světová náboženství. Lidem stačí jedna státní ideologie. I všichni křesťané jsou už vyhlazeni, jen poslední papež stále uniká, ač je na něj vydán celosvětový zatykač. Papež cestuje s malým kufříkem, v převleku za obchodního cestujícího. Konečně ho pozná a udá portýr v hotelu, kde chtěl přenocovat. Je zatčen a předveden před světového prezidenta. Prezident mu nabízí život a svobodu, když se odřekne náboženské pověry a podepíše o tom provolání pro veřejnost. Ale papež potřásá hlavou: Vy nejste pán světa - tím je Ježíš. Mne můžete zabít, ale Ježíš si vzbudí nové věřící. Prezident zuří, vyhrožuje, ale vše nadarmo. Pak vytáhne prezident revolver a posledního křesťana zastřelí.
      A jak tak prezident hledí na drobnou postavičku posledního věřícího, najednou mu v hlavě svítá poznání: ten protivník, kterého pronásleduje, to nejsou věřící lidé, to není tenhle stařec, to je Ježíš Kristus. A Ježíš Kristus překonal smrt. Ježíš žije. A spisovatel končí větou: “A v této minutě se zrodil v prezidentovi první nový věřící.”
      “já jsem s vámi po všechny dny, až do skonání světa”, řekl Ježíš - a to platí a bude platit stále. “Brány pekelné mou církev nepřemohou” - řekl Ježíš - a i to platí a bude platit stále. Ale stále také platí Ježíšova výzva všem věřícím: Jděte do celého světa, učte všechny národy a křtěte je.” Stále platí tato výzva i celé dnešní církvi a každému z nás osobně. Stále platí, že církev je buď církví misijní, nebo není církví Kristovou.
      dnešní misijní neděli si to chceme zas jednou radostně připomenout: Nejen misionáři zvlášť k tomu školení, nejen kněží zvlášť k tomu svěcení, - všichni pokřtění mají účast na kněžství Kristově, všichni máme právo a poslání hlásat Krista tam, kde žijeme.
      Máme říkat všem lidem dobré vůle, že jsme nalezli Mesiáše, učitele pravdy a lásky.
      Máme při mši svaté - i mimo ni - v modlitbě obětovat Bohu svou práci i své trampoty - za vykoupení a záchranu lidí.
      Když my jsme měli to štěstí, že jsme se o lásce Pána Ježíše dozvěděli, nemáme si to nechávat pro sebe. Sdělená radost je dvojí radost.
      Když Pán Ježíš odcházel ze světa, nezanechal na světě po sobě nic jiného než několik učedníků, kterým přikázal: Vypravujte dál, co jste ode mne slyšeli. Žijte tak, jak jste viděli žít mne. Ať světlo vašeho příkladu svítí všem kolem. Dodávejte životu chuti jako sůl. Já budu s vámi, můj Duch vás povede.
      Zde jsme si právě řekli, jak se staneme misionáři radosti evangelia ve svém okolí:
      Když se nejprve otevřeme v modlitbě, v kostele, působení Ducha Ježíšova.
      Když jej vpustíme do svého srdce. Kdo se působením Ducha Ježíšova ve svém srdci dá vést, ten se stane srdečným člověkem, radostným člověkem, člověkem dobré mysli. A srdečnost, to je právě ten potřebný padací most, který spouštíme vstříc bližnímu. Protože takový je zákon Kristových apoštolů:
      Nejprve musíš najít cestu k člověku v rovině lidské - přátelské, a teprve potom se můžeš vydat spolu s ním vzhůru - za Kristem.
      Je jedno takové poznávací znamení, které nám ukáže, nakolik jsme působení Ducha svatého otevřeni, nakolik jsme misionáři Kristovy radostné zvěsti. Je to náš smysl pro humor. O všech velkých světcích se vypravuje, že se rádi smáli, že rádi žertovali. V kom sídlí Duch Boží, ten se nestane ani mrzoutem, ani bručounem, ani zatrpklým ironikem.
      Křesťan se nepouští do hádek o víru. Nikoho nenutí, co musí dělat. Pán Ježíš také nikoho do ničeho nenutil. Ale modlil se a žil tak, že na něj lidé hleděli s úžasem a snažili se ho napodobit.
      My křesťané víme, že známe a máme protilék proti pesimismu a strachu, lék, který probouzí v člověku ty nejhezčí vlastnosti: veselost, teplo, uvolnění, dobromyslnost. Zdrojem je důvěra v Boha. Naše víra v dobrého Boha nám umožňuje unést i bolavé a trapné věci života. Umožňuje usmívat se, i když něco jde špatně, když prohloupíme. Nic není tak tragické tomu, kdo věří, že na konci všeho je Boží domov.
      Důvěra v Boha působí, že si nemusíme dělat starosti o sebe - Vždyť jsme se svěřili do ruky boží. Máme proto své ruce volné, abychom je mohli podat těm bratřím, kteří Boží dlaň dosud nepoznali.
      Kéž se tedy staneme i my radostnými misionáři radostné zvěsti: Člověče, nemusíš se bát. Je tu tvůj nebeský Otec a má tě rád. Je tu tvůj lidský bratr Ježíš a zve tě, abys byl jeho učedníkem, misionářem života v radosti a důvěře. Zve tě k životu tak velikému, tak krásnému, že bude stát za zachování navěky.
      Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?
      Pane, budem o své víře vypravovat dál - svým dětem, svým přátelům, abys až přijdeš - našel ji
      jak u nás, tak u našich dětí.
09.06.2007 | Čítanosť(4461)
Téma: Evanjelizácia
30.09.2010 | Čítanosť(2328)
Téma: Evanjelizácia


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet