21.september 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Slová pošepkané v pravý čas nerozhodnému priateľovi; usmerňujúci rozhovor, ktorý sa začal pri vhodnej príležitosti; odborná rada, ktorou mu pomôžeš pri práci na univerzite; diskrétna nediskretnosť, ktorou otváraš netušené horizonty jeho horlivosti... Toto všetko je apoštolát dôverných rozhovorov.

~bl. Josemaría Escrivá~

10.02.2010 -
čítanosť787 reakcie0
(Share 194 0)


Téma: Rim 8, 15. 26n

Príhovor

Autor: -ls-

      Proč se modlíme?
      Jednou se studenti pokoušeli udělat něco jako průzkum veřejného mínění. Vypůjčili si reportérský mikrofon a ptali se lidí, co šli v neděli z kostela: “Proč se modlíte?”
      Někteří dotázaní byli znenadání položenou otázkou zaskočeni, ale jiní odpovídali s pohotovostí. Nejvíc mě zaujala odpověď - podle hlasu zřejmě mladého chlapce -: “Proč se modlím? Protože mi to dělá radost.” Zvláštní odpověď. My jsme zvyklí ve spojitosti s modlitbou mluvit spíš o potížích, které máme, když se chceme modlit.
      My máme s modlitbou potíže, mladému chlapci dělala radost. A známý maďarský kněz Ladislav Boros napsal knihu s názvem: “Modlit se je lehké.” Že je to zajímavá kniha, svědčí, že byla hned přeložena do několika světových jazyků.
      Potíže s modlitbou.
      Jak je to u tebe? Je ti modlitba radostnou věcí, nebo s ní máš potíže? Asi by mnozí z vás odpověděli tak, jako si odpovídám já sám: u mne je to tak i tak. Někdy se modlím radostně, někdy mám s modlitbou potíže. Místo radostné a důvěrné modlitby jsem někdy jako němý, leží na mně jakási tíže, z které toužím ven, ale nejde to.
      Tenhle náš stav musel znát už svatý Augustin, který žil ve čtvrtém století, protože píše: “Tvá temnota, touha, to už je také modlitba.”
      A svatý Pavel píše v listu Římanům, že když se sami nedokážeme pomodlit, tu “v našem nitru se modlí Duch Boží”. Je to modlitba beze slov, jsou to “nevyslovitelné vzdechy”. (Řím 8, 15. 26n)
      Učitelé křesťanského života říkají o potížích s modlením, že dveře k Bohu nejsou zavřeny. Jsou přivřeny, ale tak lehce, že je i povzdechem otevřeš.
      Neustálá modlitba: Jednota mezi slovem a skutkem.
      V Písmu svatém se mluví často o modlitbě neustálé. Jak tomu máme rozumět? Jistě se tu nemíní non-stop modlitba od rána do večera. Tak se nemodlí ani v klášteře.
      Míní se především, že má být jednota mezi tím, co v modlitbě ráno říkám, a co potom dělám.
      Že musím usilovat, aby mé jednání bylo stejně dobré, jako ty pěkné myšlenky, co jsem ráno měl při modlitbě. A naopak, že se při modlitbě nemám nechat unést k nereálnému fantazírování. Vzpomínám na jednu takovou přepjatou modlitbu z dětství: “Bože, kéž bychom mohli svou krví smýt všechny urážky, tobě učiněné!” K čemu se kasat při modlitbě připraveností obětovat život, když stačí zadřít se třísku a už málem omdléváš.
      Modlitba každodenní
      Stálá modlitba, to je za druhé modlitba každodenní. Hned ráno při probuzení se mám zaradovat, že žiju a uvažovat při ranním chystání, jak chci dobře a užitečně ten den prožít, aby byl k užitku a radosti mně i těm, se kterými se setkám.
      Po celý den pak bude naší modlitbou všechno, co děláme, říkáme, myslíme, pokud jen v tom bude láska a dobrá vůle.
      Modlitba neustálá - litanie.
      Někteří lidé dovedou vložit krásné modlitební chvíle i do mechanické práce, na kterou se nemusí myslet, do chvil čekání, odpočinku.
      Znám mladé lidi, kteří si v takových chvílích chutě říkají jakési litanie, (kdysi se tomu říkalo dost nevhodně “střelné modlitby”), které jim přinášejí uklidnění, radost, spojení s Bohem:
      Pane Ježíši, mám tě rád.
      Můj bratře Ježíši - mám tě rád.
      Synu Boží, Ježíši, mám tě rád.
      Stojím tu před tebou - mám tě rád.
      Zdravím tě , Pane, - Mám tě rád...
      Jak jim fantazie přináší z dané chvíle a situace myšlenky, metafory, představy, tak oslovují Pána Ježíše. - A když je nic nenapadá - je tu stálý refrén: Můj Pane Ježíši, má tě rád... Zkus to, uvidíš, jak se dostaneš srdcem do blízkosti Pána. Jindy se obrať na Boha Stvořitele, dárce Ducha. Jindy nabídni svou společnost Matce Ježíšově, Svému křestnímu patronu, oblíbenému světci.
      Modlitby pamětné
      Máme také společný poklad základních modliteb, které umíme nazpaměť (Otče náš, Zdrávas, Věřím, Desatero, aj.) Ty je snadné kdykoliv odříkávat, ale není snadné se je modlit. K těm se utíkáme, když naše vlastní nitro je vyschlé, ty rozjímáme, abychom prohloubili svou řeč modlitby. V našem kancionálu jsou vedle modliteb společných i modlitby osobní. Najdi si občas chvilku a prober si ten oddíl, abys věděl, kam sáhnout ve chvíli zvláštní potřeby.
      Všimněte si: říkal jsem se samozřejmostí, že všichni umíme základní modlitby nazpaměť. Ale je to tak? Bylo to tak dřív, dokud se tomu všechny děti učili ve škole. Ale kde se to dnes naučí naše děti? Otče náš, Věřím v Boha, to se modlíme každou neděli v kostele, to se tu mládež naučí s námi, pokud tu s námi je. Ale co Desatero Božích přikázání, co krásné mariánské modlitby? Zde je třeba vaší citlivé pomoci, aby se s nimi mládež seznámila a našla v nich zalíbení.
      A tak si závěrem povězme: Modlit se je lehké tomu, kdo to umí. A umí to ten, kdo se učí. A naučí se, kdo si dá práci.
      Vynaložme úsilí, abychom ovládli umění dobré modlitby. Působí to radost, dělá to život radostnějším navěky.
17.08.2010 | Čítanosť(1385)
Téma: Rim 8, 28
12.06.2003 | Čítanosť(2422)
Rim 8, 12-27
12.06.2003 | Čítanosť(1879)
Rim 8, 28-39
12.06.2003 | Čítanosť(1617)
Rim 8, 1-11


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet