17.júl 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Láska je schodiskom, po ktorom sa približujeme k Božej podobe.

~FRIEDRICH SCHILLER~

05.02.2010 -
čítanosť565 reakcie0
(Share 178 0)


Téma: Gn 3, 9-15

Príhovor

Autor: -ls-

      „Světová premiera manželského krachu!“ Tak bychom mohli nazvat dnešní starozákonní čtení. Hned v prvním manželství je to tak, jak to bývá dodnes: „To ona je vším vinna!“ ukazuje první manžel na svou ženu.
      Je tu už zřetelná základní linie všech manželských hádek: jeden svádí vinu na druhého, nechtějí nést trampoty společně, nechtějí společně vyjíst, co si spolu navařili.
      Tento první manželský krach měl už nespočetné reprízy - nesčetná opakování - a bude je mít stále. Tohle drama z manželského jeviště nikdy nezmizí.
      Někde to tak dramaticky neberou, že by pohádání manželů hned muselo znamenat ztrátu manželského ráje navždy. Říkají si, že manželství bez občasné hádky je jako polévka bez soli.
      Ještě dobře, když se kolem rozvaděné domácnosti dodržuje zásada diplomatů a politiků o nevměšování do vnitřních záležitostí. Kde se do rodinného sporu vloží tchyně a tetičky a babičky, tam se to spíš zhorší než zlepší. Manželé by se dávno už zase sami srovnali, ale příbuzní z toho dělají spor obou rodin - a ten se už srovná přetěžko.
      Jaké léčení, jakou terapii předepsal Hospodin rozhádaným manželům Adamovi a Evě? - Vyhnal je z ráje, kde žili v blahobytu - ven do pustiny, kde třeli bídu. Tam na hádání neměli čas, když se chtěli uživit.
      Tohle by byla dobrá léčebná kúra pro mnohé rozhádané manžele: na měsíc je vyvést někam doprostřed pustiny s barelem vody a bochníkem chleba. Adamovi a Evě tohle léčení zřejmě pomohlo: oba jsou v kalendáři jako svatí na den 24. prosince. Jsou tam jako symbol rozvaděných manželů, kteří se dokázali smířit, kteří se nerozvedli.
      Ono to na tom manželském bojišti vypadá různě. Někteří manželé dokážou z maličké příčiny udělat hotovou katastrofu a lavinu zkázy. A jiní naopak dovedou velkou havárii ukončit tečkou a vysmát se tomu.
      Rodiče mladého kaplana, novosvěcence, se přišli podívat, kde bude jejich syn začínat. A při rozhovoru vypravovali starému panu faráři: „V našem manželství to také občas důkladně zaskřípalo. Ale moje žena uměla vždycky na pravé místo kápnout ten pravý olej a bylo po skřípání. To jsem třeba jednou přišel domů s rámem od bicyklu podpaží, kabát potrhaný, nohavici urvanou, tvář samý škrábanec. Žena ustrnula: „Prosím tě, cos to dělal?“ - A já se doznal: „Ale, šla kolem taková kyprá blondýna - to vůbec nešlo neohlédnout se za ní - a tak jsem vlít s kolem do křoví.“ Čekal jsem hromobití, ale manželka jen trochu zrudla v obličeji a řekla: „Ty starý osle!“ A šla mi dát pusu a jiné šaty. Všechny ostatní komentáře si nechala pro sebe - a já si to dodnes pamatuju. Někdy je mlčení výmluvnější a působivější než vodopád řečí.“
      V rodině Ježíšově také nebyli ušetřeni rodinných malérů. A příčinou mrzutostí je právě on - Ježíš.
      Ježíš se podle jejich mínění chová pohoršlivě. Zbožní rabíni o něm dokonce tvrdí, že se spolčil s ďáblem. Jiní říkají, že se pomátl. Rodina má o něho strach, že to s tou zbožností přehání a doplatí na to. Mají strach i o sebe, o dobrou pověst celé rodiny. Co by lidé o nás řekli, že jsme nějací fanatici! A tak se všichni vypraví, aby ho násilím odvlekli domů. Znemožní mu veřejné kázání, a on za čas na to vše zapomene. Vrátí se k tesařině, jeho učedníci k rybářskému řemeslu a bude pokoj.
      A tak příbuzní stojí venku. Možná, že se nemohli dovnitř protlačit pro množství lidí. Možná, že dovnitř ani nechtěli - vždyť tam seděl Ježíš společně s celníky, hříšníky, pohany - to není společnost pro slušnou rodinu. - A Ježíš ty hříšníky dokonce vyhlašuje za svou novou rodinu!
      Ježíš se nenechal znásilnit ani celou svou rodinou. Věděl, co je správné a držel se toho - i proti vlastním bratřím, příbuzným.
      Díky tomu jsme dnes i my, i my co tu jsme, součástí Ježíšovy nové rodiny. My obyčejní hříšníci, co nejsme andělé ani světci. Nás zve Pán i dnes ke společnému rodinnému stolu, nás nazývá svými bratry a sestrami: „Každý, kdo plní vůli Boží, je mi bratrem a sestrou.“
      A jaká je ta vůle Boží, kterou máme denně plnit, to víme: abychom byli na lidi kolem sebe hodní, abychom nesváděli s Adamem vinu na druhé, ale abychom s maminkou toho kaplana pomáhali provinilcům nést její následky. Zkrátka: Abychom žili jako opravdová Boží rodina.
03.09.2004 | Čítanosť(882)
Gn 3


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet