20.november 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Treba sa vedome zúčastňovať na každodennom živote, ktorý sa okolo nás odvíja. A to nielen na súkromnom živote jednotlivcov, ale aj na veľkých udalostiach, ktoré sa odohrávajú v našich časoch pred našimi očami.”

~CHIARA LUBICHOVÁ ~

05.02.2010 -
čítanosť902 reakcie0
(Share 191 0)


Téma: Mt 18, 15-23

Príhovor

Autor: -ls-

      Miluj bližního jako sebe! Tak shrnul Kristus svou celou morálku. V dnešní mluvě by asi řekl: Člověče, nežiješ jen sám pro sebe! Dlužíš sebe sama Bohu, lidem kolem sebe! Jsi buňkou nastávajícího světa dobra, jenž chce růst. Tvůj život má mít smysl. Máš plné ruce práce, jsi důležitý, je tě potřeba, aby na světě rostlo a převážilo dobro!
      Mohli bychom to shrnout na zásadu: Tvé mládí, tvá osobní práce má smysl, když věříš, miluješ, doufáš. Dává křesťanství nějaký smysl i životu ve stáří?
      Dnes převládá mínění, že stáří je konec všech životních radostí, že je to jen trapné čekání na smrt, pozvolné hroucení sil tělesných i duševních.
      Lidé chtějí dlouho žít, ale nechtějí zestárnout. Bojí se stáří a proto se snaží být za každou cenu výkonní. Předvádí se, jací jsou ještě kabrňáci, a když to konečně jednou už nejde, zhroutí se do beznaděje či do infarktu.
      A tu přichází křesťanství se svým radostným poselstvím o smyslu stáří: Není to zhroucení života, ale jeho naplnění. Je to doba sklízení, co jsme po celý život zasévali.
      Křesťan usiluje nejen o prodloužení života, ale i o jeho zintenzivnění. V čem to spočívá? Že umíme na základě životních zkušeností líp chápat smysl víry, naděje a lásky, a žít podle toho.
      Je tu také pošetilé stáří! Známe staré zlostníky, lakomce, sobce, poroučivce, kteří by chtěli stále komandovat i dospělé děti, známe staré mrzouty, staré naříkalky. Zde se v mládí nezasévalo a tak není co sklízet..
      Ale moudré křesťanské stáří netrpí nezkušeností mladého života. Dovede se s úsměvným porozuměním dívat na nezralé splašence, kteří teprv musí platit modřinami za životní zkušenosti. Dovede na mladé hledět s porozuměním a s odpouštějící trpělivostí.
      Křesťan si ve stáří nenaříká nad tím, co už dělat nemůže, ale raduje se z toho, co ještě může a že vůbec ještě to a ono může. Slyšel jsem nedávno slova věřícího lékaře: Moudrý člověk si po padesátce váží každého dne života - a po šedesátce každé hodiny.
      Moudré stáří mladým kolem sebe své zkušenosti a představy o životě nevnucuje. Ví, že jsou nepředatelné. Ale žije před nimi v hluboké víře, kterou má čas promýšlet, která se zocelila tím co zažil, uviděl, poznal. Má čas si zajít do kostela i ve všední den. Má čas, to je jeho bohatství.
      Slyšels dobře? Moudrý křesťan má v stáří čas! Říkal mi nedávno jeden důchodce: „Nikdy jsem neměl tolik práce, co teď - v důchodě. Kdekdo mi říká - když teď nemáš co dělat, udělej mi to, udělej ono, a já lítám i s manželkou, že večer nohy necítíme.“ - Tak je to špatné. Stáří má právo na klid, na odpočinek jak podle světského, tak i podle Božího Zákona. Když ti to jde, jistě rád pomůžeš a budeš z toho mít radost, - ale jen když můžeš, když se cítíš dobře. Celý život jsi musel, ať se ti chtělo nebo nechtělo. Teď konečně nemusíš, když se na to necítíš. To je také výsada stáří. Nenech si ji vzít. Jedna babička vařila denně pro mladé, aby posloužila. Sama by se s mužem všelijak obešla, ale kvůli mladým se snažila vyvářet, aby neřekli. A výsledek pachtění, nespokojenost: Babička vaří starodávně, samá mastnota, kvůli babičce ještě ztloustnem! A tak babička vařit přestala. Když pak někdy dala mladým talířek štrůdlu, byla hodná babička.
      V koncilní obnově svátostí církev vrátila původní význam i té svátosti, která se chybným vývojem stala strašidlem a svátostí smrti pod názvem „poslední pomazání“. Nový řád nazývá tuto svátost označením: svátost stáří. Jako je křest svátost dětství, biřmování - svátost dospělosti, tak i stáří má své posvěcení, svůj význam v díle spásy.
      Pro křesťana platí, že stáří je stejně intenzívní dobou života jako mládí, jenže jinak. Stojí za to o tom přemýšlet a učit se moudře prožít své stáří.
      A pro mladého křesťana platí:
      Cti stáří, protože ani ty nebudeš stále dítětem.
      A to si také odneseme jako dnešní zásadu našeho životního katechismu.
20.08.2003 | Čítanosť(2300)
Téma: Odpustenie / Mt 18, 23-35
17.04.2010 | Čítanosť(2110)
Téma: Mt 18, 7
12.06.2003 | Čítanosť(3360)
Mt 18, 1-11
12.06.2003 | Čítanosť(2874)
Mt 18, 23-35
12.06.2003 | Čítanosť(2664)
Mt 18, 12-22


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet