17.júl 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Keď počuješ o smrti duše, tak sa nedomnievaj, že duša skutočne umiera, lebo ona je nesmrteľná. Smrť duše - to je hriech a večný trest.

~sv. Ján Zlatoústy~

27.01.2010 -
čítanosť1195 reakcie0
(Share 303 0)


Téma: Vzkriesenie

Príhovor

Autor: -ls-

       „Stále jen chci si zpívat,
       stále jen chci si zpívat, že Pán zde mezi námi je.
      Udeřte slavně v bubny, zpívejte, kdo jste kde:
      Pán Ježíš povstal z mrtvých - my s ním žít budeme.“
      Oblíbená píseň naší mládeže vyjadřuje ústřední myšlenku celých velikonoc: Pán Ježíš vstal z mrtvých, je živ, je s námi a my s ním budeme žít na věky.
      Velikonoce, to je otevření veliké naděje pro lidstvo. Je to otevření naděje, že člověk přežije svou hříšnost, - že přežijeme svou smrt.
      „Přežil svou smrt!“ - To byl jednou senzační titulek v novinách. Psalo se tam, jak člověk - klinicky už mrtvý - byl vrácen životu dýcháním z úst do úst, masáží srdce. Také v evangeliu se píše o Lazarovi, příteli Pána Ježíše, že přežil svou smrt.
      Myslí se to takhle i o Pánu Ježíši, když se mluví o jeho vzkříšení z mrtvých? Myslí se to tak i o našem životě s Ježíšem za tělesnou smrtí?
      Ne! Zde se jedná o něco jiného. Ten člověk, co přežil svou smrt po masáži srdce, ten za čas zase zemřel, a docela a konečně. Lazar z evangelia také za čas umřel znovu a konečně.
      Ale vzkříšený Ježíš žije už stále a stále bude žít. Už mu nepřibývají vrásky, netvoří se mu žlučové kameny. Žije jinak. Nad časem, nad zákony všeho živého. Žije definitivně, trvá jako Bytí, trvá jako Energie, trvá jako základ Života.
      Vím, že všechna tahle slova moc nevysvětlují. I když mi sebepozorněji nasloucháte, s těmihle představami si věčnost nevysvětlíme. Ježíšovo bytí je mimo naši zkušenost, mimo dosah našich představ. Proto jsme v nebezpečí zkratkového úsudku: Co si nedovedu představit, to je nesmysl, to není, to neexistuje. Mnozí takhle přišli o víru.
      My však máme právě o velikonocích příležitost naučit se důvěřovat. Naučit se věřit Tomu, který je dál, než dohlédnou naše dalekohledy; blíž než dohlédnou naše drobnohledy; který je mimo dosah našich rozumových zkušeností. O velikonocích máme příležitost navzdory všemu nepochopitelnému uvěřit slovům písně, že
       „i my, vyjdouce ze hrobu.
       mít budem jeho podobu.“
      Je taková víra proti zdravému rozumu? Je nerozumná? Dřív, dokud si lidé představovali svět primitivně, materialisticky, si to tak někteří mysleli. Ale teď už víme, že víra v Boha - Věčné jsoucno - Věčné bytí, že tato víra proti zdravému rozumu není.
      My si dnes už uvědomujeme, že vše kolem nás je rozdělené na různé stupně bytí - a ty stupně bytí jsou od sebe nepředstavitelně vzdálené.
      Dovede si na příklad atom představit sama sebe jako součást drahokamu, jako součást tatranských štítů?
      Dovede si kámen představit, že existuje něco jako tahle květina?
      Dovede si tahle květina představit, že tu na ni kouká myslící bytost, člověk - já?
      Stejně tak nesnadno si dokáže člověk představit sebe jako součást Jsoucna, Universa - Boha.
      Vidíte tu cestu? Atomy se skládají na organizovanou hmotu. Hmota se skládá do vyšších forem bytí, rostlin a živočichů. Od zvířete jde organizace hmoty k člověku. Od člověka jednotlivce jde organizace hmoty ke společenství lidí v lásce. A tato láska je tak vysoká, tak dokonalá Energie, že neumírá s hmotou těla, že se vrací a sjednocuje se svým Zdrojem, o kterém prakticky nic nevíme, ale kterému jsme dali jméno Bůh.
      Podařilo se mi tímhle mluvením předat vám víru ve věčný život - dokázat vám, že existuje dokonalejší forma bytí, než živočišná, než tělesná? To jsem se ani nechtěl pokusit, vím že to nejde.
      Tohle my nemůžeme pochopit, ale tohle my můžeme uvěřit, tj. přijmout víru jako danou skutečnost.
      Je možné uvěřit v Krista kosmického!
      Je možno uvěřit v Krista věčně žijícího!
      Jeden atomový vědec napsal, že lásku chápe jako energii silového pole v nadmaterielní formě jsoucna. - Proč ne?
      Jiný atomový vědec, ruský profesor Dubinin, řekl, že došel o vzniku života na zemi k přesvědčení:
      „že základní stavební látky živých organismů samy od sebe oživnout nemohly. Že tu bylo ještě potřeba nějakého impulzu.“ A tento impulz byl - dobře poslouchejte - jen jediný a jen jednou. Tak to říká pan profesor. - Proč ne? Já, vy, my křesťané tenhle ojedinělý impuls dávno známe, z bible, - tam se tomu říká stvoření. Je to přesně totéž, co objevil pan profesor Dubinin.
      Já nejsem vědec - a většina z vás také nejste vědci a tak si můžeme jen klidně říct: vida, naše starodávná víra v Boha Stvořitele už je tedy vědou objevena, rehabilitována. Fyzikové říkají Velký třesk, biologové Impuls života. Proč ne?
      My, co jsme si víru zachovali i když nebyla módní, můžeme si dnes s radostí opakovat, že slavit po křesťansku velikonoce znamená:
      Uvěřit, že můj život má smysl, dobrý cíl.
      Uvěřit, že můj život bude pokračovat ve vyšší formě, ve vyšším společenství.
      Uvěřit, že už teď s tímto věčným životem, - s vyšším společenstvím, navazují spojení, kdykoliv smýšlím a jednám podle zásad lásky. Protože láska je Gravitační Síla Absolutního Bytí, jak říkal pan profesor. Nebo jak to říkáme my, křesťané, láska je ovzduší nebe.
      Přeji vám všem velikonoční radost z hlubšího uvěření v Ježíše Krista.
      Přeji vám všem velikonoční radost z hlubšího zakořenění v Ježíšovu Duchu lásky.
      Přeji vám všem jásavou velikonoční radost:
      „Udeřte slavně v bubny, zpívejte, kdo jste kde:
      Pán Ježíš povstal z mrtvých - my s ním žít budeme!“
19.10.2006 | Čítanosť(2665)
Téma: Nádej / Vzkriesenie
25.11.2005 | Čítanosť(2107)
Téma: Kristus / Vzkriesenie
02.03.2005 | Čítanosť(1767)
Téma: Vzkriesenie


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet