16.december 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    Život sa skladá z množstva malých mincí. Kto ich vie dobre obracať, vlastní veľký majetok.

~Jean Anouilh ~

19.01.2010 -
čítanosť729 reakcie0
(Share 186 0)


Téma: Sk 1,12-14

Príhovor

Autor: -ls-

      Ve Skutcích apoštolských jsme si četli, že prvotní církev se modlila. V evangeliu jsme si četli, jak se modlil Pán Ježíš.
      Umíme se modlit my?
      Moc nám to s modlitbou nejde
      Většina z nás by asi odpověděla: „Já moc ne.“ - Stále znovu slyší kněz stezky:
      „Za celý den nenajdu na modlitbu čas. Dnes je život tak uspěchaný!“
      „Když se chci pomodlit Otčenáš, jen odříkávám slova, nedokážu se soustředit na to, co říkám.“
      „Když se pokouším modlit, mívám pocit, jako bych mluvil do hluchého telefonu, - že na druhé straně nikdo neposlouchá.“
      „Když se pokouším meditovat, zanic mi žádná myšlenka nenapadne. Je z toho jen trapný zážitek.“
      „Když se za něco modlím, pořád mám kdesi hluboko pocit, že je to stejně marné: „Bůh nezasáhne, nepomůže.“
      Proč nám to nejde?
      Takové stesky naznačují, proč nám modlitba nejde.
      Vždyť za prvé modlitba není k tomu, aby vynutila nějaký Boží zásah, aby zapůsobila na Boha. Modlitba má zapůsobit na nás, v nás má vytvořit předpoklad pro poznání a přijetí Boží vůle.
      Jenže my sice v modlitbě říkáme: „buď vůle tvá“, ale jde nám při tom o vůli naši. Proto se nestáváme lidmi odevzdanými do vůle Boží, kliďasy. Jsme nevrlí, že se dost rychle neděje vůle naše.
      Musíme se naučit spojit celý svůj den s modlitbou. Dokud to nedokážeme, jsme pořád v zajetí denních malicherností jako dítě, které je fascinováno hračkou, kterou právě dostalo.
      Když chlapec dostane své první kolo, po kterém toužil, sotva mu na co jiného zbude čas. Maminka potřebuje pomoc, - on není k nalezení, protože se učí jezdit. V neděli se jde do kostela, - on kvůli bicyklu i na bohoslužby přijde pozdě.
      U tohoto chlapce se to časem upraví samo. Na nákupy zajede mamince na kole, kolo se zapojí do jeho života i k cestě do kostela.
      Modlitba životem
      I modlitba se musí zapojit do našeho života, abychom se neutopili v tom, co zrovna děláme, jako chlapec v hraní s kolem. Teprv tenkrát nám bude modlitba snadná a užitečná, až se stane součástí našeho života. Až budem cítit, že právě modlitba dává našemu životu řád a smysl.
      Naší modlitbou musí být nejenom to, co říkáme Bohu, ale i to, co říkáme sousedu, co děláme v práci i doma.
      Takovou modlitbu životem je možno po celý život prohlubovat. Může to dělat každý jinak, každý po svém.
      Něco je však společné, a to dvě nejvhodnější chvíle ke spojení života s modlitbou: Na začátku dne a na sklonku dne.
      Ranní napojení
      Koho v dětství učili konat ranní modlitbu jako sváteční chvíli, kdy se všechno dění zastaví a ztiší, - ten asi dnes rozmnožuje řady těch, co nemají na modlení čas.
      To podstatné na začátku dne je, abychom zaujali hned při probuzení postoj víry k dnešnímu dni. Jakou podobu bude mít ta myšlenka, není podstatné, - jen vnímej vanutí Ducha, on ti ji dá.
      Třeba to při vstávání a oblékání pocítíš takto:
      „Bože, díky za tento den, je to tvůj dárek.“
      „Bože, začínám den, - otevři mé oči pro všechno pěkné.“
      „Otevři mé uši, abych dnes slyšel potřeby svých bližních.“
      „Ukaž mi, Pane, dobrou cestu dnešním dnem.“
      „Ať se dnes učím rozeznávat, co je tvá vůle, co je v duchu tvé lásky.“
      „Chci dnes vše konat ke cti a chvále Boží. Vše obtížné chci nést jako kousek Kristova kříže.“
      To je podstata modlitby.
      Bez takového „ozvučení“ dne modlitbou je den jako němý - jako když na obrazovce jde jen obraz bez zvuku. Ranní modlitbou se ti svět zapojí na Boží lásku, není už cizí, studený.
      Podvečerní kontakt
      Druhá chvíle napojení osobního kontaktu na Boha je doba podvečerní. Ne až večer, to sedíš u televizoru nebo jsi ospalý a nic pořádného už nesvedeš. Podvečer, to je chvíle, kdy denní shon končí, napětí se uvolňuje.
      Může to být chvíle, kdy sedneš do autobusu, cestou z práce. Může to být chvíle, kdy doma chystáš večeři a myšlenky mohou volně běžet. Aby se ti myšlenky nezatoulaly, nauč se je, podobně jako ráno, vést pomocí určitých myšlenek a otázek. Třeba takhle:
      1. Nejprv: „Pane Bože, jak se ti dnes můj den líbil? Co jsem dnes prožil zvláštního, zajímavého, důležitého?
      2. Co mi ta událost dala, jak jsem ji zvládl, nebo co s tím bude ještě třeba udělat?
      3. Co by mi k tomu asi řekl Pán Ježíš?
      Zapojit celý den do Božího řádu
      Vidíte. Je to jednoduché, jde to, opravdu. Ráno si říkáme několik myšlenek před tváří Boží, večer si kladem několik otázek. Ty nám pomohou zapojit den do Božího řádu.
      Tak nějak lze dělat osobní denní modlitbu. Zkusme to. Zkoušejme to denně, půjde to stále lépe. Celý náš den se stane duchovní bohoslužbou, Bohu milou modlitbou.
      Zde jsme teď shromážděni k modlitbě sváteční, společné. Jako prvotní obec v epištole. Zde se můžeme navzájem povzbudit radostným vyznáním víry. Pojďme tak učinit.

20.06.2003 | Čítanosť(1305)
Téma: Chrám / Sk 1, 12-14
20.06.2003 | Čítanosť(1148)
Téma: Vzkriesenie / Sk 1, 3
12.06.2003 | Čítanosť(1639)
Sk 1, 1-11
12.06.2003 | Čítanosť(1601)
Sk 1, 12-26


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet