24.jún 2018

     MENU

Úvod
YouTube
Kontakt


Vyhľadávanie v archíve: fulltextové vyhľadávanie (aj v tele textu)


Vyhľadávanie v Svätom Písme:
     FACEBOOK

     NA ZAMYSLENIE

    „Keď sa pozeráme na svoje hriechy, nebudeme vidieť hriechy blížneho. Je chybou, keď človek nechá svojho vlastného mŕtveho a plače nad mŕtvym u svojho suseda.”

~SV. PIMEN VEĽKÝ~

10.12.2005 -
čítanosť856 reakcie0
(Share 180 1)


Téma: Presvätá Bohorodička

Výstrižky...
(Zdroj: Zaslal: P. Pavel)

OSAMĚLOST MILOSTIPLNÉ
Franz Michael William

      Děti šíří kolem sebe cosi zvláštního. Žijí v uzavřeném světě, pro dospělé jistou měrou těžko přístupném. Mezi sebou se však stýkají s největší jistotou, takže způsob, jímž se dospělí sbližují mezi sebou, je oproti tomu něčím nesmírně těžkopádným. Při určitých příležitostech je tento rozdíl mezi dětmi a dospělými přímo viditelný. Dejme tomu, že se na výletě sejdou dvě skupiny, v nichž jsou děti. Než se dospělí vzájemně slavnostně představí, děti se již našly a utvoří pro sebe uzavřený svět. „Znají se", jako by byli staří přátelé. Proto se také odloučí ihned od světa dospělých, jakmile potkají jiné dítě. Právě proto, že celou bytostí touží po onom království, které jim patří. Je to touha, která v nich stále ještě bdí a usiluje o splnění.
      Maria žila v osamělosti, kterou lze srovnat sice jen slabě, ale přece jen aspoň přibližně s osamělostí dítěte, které vyrůstá mezi samými dospělými. Maria, omilostněná, žila totiž jako nejvyšší a nejdokonalejší dítě Boží mezi samými lidmi, kteří ztratili Boží dětství, propadli více méně hříchu a byli vydáni zlým náklonnostem.
      Obyčejný člověk se naučí rozlišovat dobro a zlo právě tím, že páchá zlo a přitom vnímá hlas svědomí. Nejdříve jej vnímá a přehluší skutkem, po činu vnímá a nechce ho slyšet. To je poznání zla, které nevychází od Boha, ale získává se tím, že člověk se vzdaluje od Boha. Maria nikdy neměla zkušenost tohoto druhu. Nikdy nevnímala hlas svého svědomí jako varovatele, jako by byla nakloněna k něčemu zlému. Kdykoli promluvilo její svědomí, nabádalo k něčemu dobrému. Poslouchala nejjemnější popud Boží s dokonalou odevzdaností.
      Kdyby žila Maria tento svůj život někde v poušti, byla by se k vnitřní osamělosti přidružila i vnější, a ona by tím příliš netrpěla. Ale Maria žila v orientálním městečku pohromadě se samými lidmi, kteří znali hřích ze zvědavosti a pokušení, ale také ze zkušenosti. V očích Mariiných žili tito lidé v jistém světě, k němuž sama neměla žádný vztah. Ani jednou se Maria nezúčastnila takového hříchu. Nikdy například neposlouchala se zálibou nedobré řeči, nikdy je nevyprávěla druhým. Nikdy se nezúčastnila výměny slov, když jiní se dali do hádky... Vždyť lidsky řečeno, nemohla ani pochopit, jak lidé vůbec mohou hřešit a považovat hřích za něco, co k nim patří.
      Nikdy však se v životě Mariině nestalo, že by vyloučila i jen jeden jediný hřích jediného člověka za své osobní starostlivosti a odbyla jej myšlenkou, že se jí to netýká, protože se hříchu nedopustila ona, ale hříšník. Maria, bytost bez hříchu, viděla v každém hříchu něco strašlivého, urážku Nejvyššího, zničení pořádku, který stanovila Boží láska pro lidi. Jako v zrcadle zřela na zpustošení, jež působil hřích v duších. Všichni lidé kolem ní, obtíženi vinami, nevěděli sami o sobě tolik, kolik poznala Maria o stavu jejich duše.
      Proč to s ní bylo tak zvláštní, tehdy ještě nevěděla. Vždyť ve své pokoře jí sama od sebe nikdy nemohla napadnout myšlenka, že byla tak jedinečným způsobem omilostněna Bohem. Zakusila jen různým způsobem, že je osamocena, že tu nebyl nikdo druhý jako ona. Maria se cítila osamělá a nepochopená jako dítě ve společnosti dospělých.
      Její zvláštní poměr k Bohu ji nutil, aby pomlčela o svých náboženských zážitcích. Nikdo nemusel mlčet a zamlčet tolik jako ona.
      Ale nikdo také nedovedl uchovat v srdci tajemství tak dobře jako ona.
      Ve všech těchto tisícerých, denně se množících zážitcích své osamocenosti měla jen jedno útočiště a jednu záchranu: útočiště u Boha. Pro Marii byl život s Bohem a v Bohu tak neúprosnou nutností, jako je dýchání pro tělesný život člověka. Bez pohledu na tuto osamocenost Mariinu ve světě nelze vůbec pochopit její život v jeho ojedinělém vývinu k Bohu.

20.09.2005 | Čítanosť(1468)
Téma: Presvätá Bohorodička
20.09.2005 | Čítanosť(1230)
Téma: Presvätá Bohorodička


© 2003 - 2015 Miron Keruľ - Kmec
Stránka je umiestnená na WebGlobe.
webdizajn
Computer and internet Computer and internet